Virtuální operátoři nemají vlastní síť, poskytují jen služby pomoci technologie operátora, který má řádnou licenci. Mají však vlastní tarify, ceny, zákazníci jim platí faktury. Funguje to podobně, jako když nyní Český Telecom pronajímá své sítě alternativním operátorům.

O diskontních operátorech se začalo v posledních týdnech mluvit v souvislosti s agresivním vstupem společnosti easyMobile na britský trh. Síť si pronajímá od operátora T-Mobile a současně se vstupem na ostrovy oznámila, že brzy přijde do 12 zemí, včetně ČR.

T-Mobile v ČR ale tvrdí, že o ničem podobném neví. "Přes proklamovaný zájem easyMobile o ČR, T-Mobile CZ s easyMobile dosud nejednal a nejedná," řekl Novinkám mluvčí firmy Jiří Hájek. Doplnil, že pokud bude nabídka výhodná, bude T-Mobile s kýmkoliv o případné smlouvě jednat.

V České republice žádný mobilní operátor svou síť diskontním operátorům nepropůjčuje. Zájem přitom už dlouho má například Tiscali nebo Czech On Line. Ze strany operátorů ale není zájem pouštět mezi sebe konkurenci. Eurotel sám na podobných smlouvách zájem nemá a nevyhledává je, podobně je na tom Oskar. Jediný, kdo v ČR pronajímá linky, je Český Telecom, tomu to ale nařizuje zákon.

Pozdvižení v Británii

easyMobile ve Velké Británii vyvolal na tamním trhu opravdové pozdvižení. Nabídl cenu tři pence za SMS a pět pencí za minutu hovoru - běžné ceny jsou přitom dvojnásobné.

Jeho konkurenti, kteří tu působí, začali reagovat až hystericky. Například Virgin Mobile v reakci na ohlášený vstup okamžitě snížil ceny o polovinu. "Věděli jsme, náš příchod na britský trh potká konkurenci, která je připravená s námi bojovat, ale to, co udělal Vigin Mobile nás překvapilo. Jde to charakterizovat jen jako panika," řekl výkonný ředitel easyMobile Frank Rasmussen.

Podobně jako Virgin Mobile reagoval i další konkurent, společnost Fresh. I ona snížila ceny o desítky procent. Společnost easyMobile je společným projektem dánského operátora TDC a společnost Easy Group. Ta provozuje mnohé diskontní služby, patří jí například aerolinky easyJet.

Jak fungují

Virtuální operátoři nemají žádnou licenci, a tudíž ani žádnou frekvenci na provozování mobilní sítě. Pokud chtějí pracovat, musí se vždy dohodnout s některým licencovaným operátorem na tom, že jim své sítě pronajme. Pak funguje buď jako zprostředkovatelská firma, která nabízí služby majitele sítě a žije jen z provizí, nebo jako firma, která nabízí své vlastní služby. Zákazník pak má na telefonu zvláštní logo, platí její tarify. Virtuální operátor má vlastní ceny, portál, atd.

Virtuální operátoři většinou vstupují na trh jen proto, aby konkurovali těm "klasickým". Například v Dánsku ale existuje zákon, který nutí operátory své sítě pronajímat a existence těch virtuálních je svým způsobem povinná.

Zákazníky levní operátoři lákají hlavně nízkými cenami za volání. Své služby nabízejí po internetu, a ušetří tak náklady za marketing nebo správu servisních středisek.