Přesto je nutné s reformou penzijního systému neotálet. Pokud se totiž nic nezmění, za čas bude stále více občanů rozčarováno, jak nízký důchod má. Právu to potvrdil bývalý ministr financí, dnes šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

"Nic fatálního se nestane, když se o důchodové reformě nerozhodne ani za měsíc, ani za půl roku. Nastanou jenom důsledky, o kterých víme už dnes. Budou nižší penze, takže bude i více nespokojených lidí," řekl Právu.

Na tom, že důchody v Česku potřebují zásadní reformu, se shodují kromě ekonomů i politici. Diskuse o důchodové reformě se účastní všechny parlamentní strany. Problém je však v tom, že co strana, to zcela jiná představa řešení. Všechny navržené modely politických stran má za úkol analyzovat třináctičlenný tým expertů, který pracuje už rok. Má za úkol zároveň vypočítat, co mohou návrhy občanům přinést. Konečné výsledky měl mít hotové původně do konce letošního května, nyní se už termín posunul na červen.

Kompromis se nepřiblížil

Vláda si sice předsevzala, že s kompromisním návrhem reformy penzí přijde ještě do konce svého volebního období, vývoj tomu ale příliš nenasvědčuje. Názory na řešení penzí se totiž liší nejen mezi opozicí a koalicí, ale dokonce i mezi koaličními stranami. Navíc jsou tak různorodé, že pokud někdo zásadně neustoupí, k přijatelné dohodě strany podle odborníků prostě nebudou moci dojít.

Soc. dem. oficiálně tvrdí, že prosazuje takzvaný švédský model fiktivních individuálních účtů (NDC). Spočívá v tom, že bude zachováno současné průběžné financování důchodů, ovšem s tím, že každý člověk bude mít svůj vlastní účet se záznamy, kolik na pojistném odvedl. Výše jeho důchodu pak bude více než dosud odpovídat jeho celoživotním příjmům. Premiér Stanislav Gross ovšem v rozhovoru pro Právo tento model zpochybnil. Uvedl totiž, že by byl výhodný pro vysoce příjmové skupiny obyvatel a že to "není cíl, ze kterého bych já extrémně jásal".

Lidovci s unionisty plánují dát občanům možnost částečně se "vyvázat" z povinného důchodového pojištění a "ušetřené" peníze vložit do soukromých fondů. Jejich představy označované jako OPT-OUT systém připomínají reformu, na kterou od ledna přešlo Slovensko. Znamená to, že by existovaly vedle sebe tři důchodové pilíře - průběžně financovaný, kdy pracující platí penze stávajícím důchodcům, druhý pilíř, kdy si každý (povinně) přispívá na svůj důchod a třetí, kdy si každý může, pokud chce, ještě spořit na penzi.

Jahn odsoudil systém k zániku

Aby vše bylo ještě komplikovanější, vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn v rozhlase prohlásil, že není možné, aby nadále pokračoval průběžný systém. Za jednu z nejlepších variant pro možný kompromis označil vytvoření druhého pilíře povinného připojištění.

A garant důchodové reformy - ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach - věc ještě více zašmodrchal, když Právu řekl, že třípilířový systém důchodů je varianta soc. dem., ovšem druhým pilířem není povinné soukromé připojištění, ale nepovinné připojištění s prvky zaměstnaneckého připojištění.

Naopak povinné připojištění Škromach zcela odmítá. "Znamená velké riziko pro stát, pro občany, pro rozpočty. Protože jestliže bude něco povinné, tak musí stát pojištěncům plně garantovat, že své peníze dostanou. Naše pozice je taková - dobrovolně ať se každý pojistí, může tam být určité zvýhodnění ve formě daní nebo státního příspěvku, jako je už dnes, ale v žádném případě by neměly mít zákonem zajištěno nějaký profit privátní subjekty, které by povinné připojištění spravovaly," řekl Právu.

ODS pro rovný model

ODS stále trvá na své představě rovného důchodu, tedy jednotné penze pro všechny občany. Její úroveň by však byla výrazně nižší, než je dnes. Měla by tvořit 20 až 30 procent průměrné mzdy v ČR. Na druhé straně by bylo sníženo pojistné na deset procent.

"Jestliže se dnes přibližuje průměrný důchod osmi tisícům, pak by rovný důchod byl čtyři až šest tisíc," popsal představu ODS její expert Petr Mach. Podle něj by záleželo na rozhodnutí občanů, co udělají s ušetřeným pojistným.

Podle komunistů radikální reforma, která by přenesla zodpovědnost za příjmy ve stáří na samotné občany, není nutná. Stačí provést parametrické změny současného systému. Těmi má být zvedení stejných podmínek placení pojistného pro všechny pojištěnce, tedy jak pro zaměstnance, tak pro živnostníky, a zavedení plateb státu za náhradní doby, jako jsou mateřská dovolená, nemoc či nezaměstnanost.

Penzijní systém by mohl být podle KSČM financován ještě například z výnosů ze spotřebních daní za tabák a alkohol, z příjmů z privatizace a také použitím úspor důchodového účtu z předchozích let.