Skok DPH z pěti na 22 procent bude u telekomunikací citelný, podle zdrojů v EK by však zdražení mohlo být tlumeno příznivými důsledky liberalizace, která tlačí ceny dolů. Nejde však jen o telefony a o internet - na 22 procent se zvýší DPH u mnoha druhů zboží a naprosté většiny služeb, což bude mít vliv jak na inflaci, tak na životní úroveň.

Právě tyto ohledy vedly EU k přijetí žádostí o řadu přechodných období; všech osm "kontinentálních" kandidátských zemí dosáhlo podobných výsledků. České republice unie umožnila dočasně nižší spotřební daň z cigaret, trvalé 50procentní snížení spotřební daně z destilátů pro osobní spotřebu vyráběných v palírnách, sníženou sazbu DPH z dodávek tepla a ze stavebních prací pro bydlení. Limit registrace DPH pro drobné podnikatele či malé podniky byl stanoven na roční obrat rovnající se 35.000 eur (asi 1 milión korun).

Dramatické jednání o cigaretách

Obtížné bylo zejména jednání o cigaretách, při kterém nastal rozkol i v Evropské komisi. Komisař pro vnitřní trh Frits Bolkestein nechtěl na nižší sazbu přistoupit, jeho kolega odpovědný za rozšíření Günter Verheugen však neustoupil. ČR tak musí dosáhnout předepsané daně 57 procent ceny do konce roku 2006.

Pokud do té doby vstoupí v platnost nová směrnice, která tuto daň určuje v absolutních číslech - 64 eur (asi 2000 korun) na 1000 cigaret - lze přechodné období o rok prodloužit. Komise si stěžuje na to, že Praha se při uzavření kapitoly zavázala předložit do konce roku 2002 plán postupného slaďování spotřební daně z cigaret, která se dnes pohybuje kolem 40 procent ceny, aby po skončení odkladu nepřišel nežádoucí skok. Žádný harmonogram však nedostala a cena se nepohnula.

ČR je podle zdrojů EK jedinou kandidátskou zemí, která to neudělala. Projednání a schválení zákonů o spotřebních daních a o DPH se ovšem také protahovalo - podle názoru EK měly být přijaty už loni. "Je zde dosti značné zpoždění, ale struktura evropské legislativy v této oblasti umožňuje jistou pružnost. Nijak zvlášť to tedy nevadí za podmínky, že všechno bude platit a fungovat v okamžiku vstupu," řekl expert EK na tuto problematiku.

ČR má vysokou DPH

Pro daň z přidané hodnoty zná EU jednu minimální sazbu, a to 15 procent. Členské státy si mohou stanovit vlastní, pokud bude stejná nebo vyšší - rozpětí je od 15 procent v Lucembursku do 25 procent v Dánsku a ve Švédsku. ČR se s 22 procenty zařadí mezi "dražší" členy.

Existuje taxativní seznam dvou desítek výjimek z této sazby, pro které lze aplikovat sníženou daň, obvykle pět procent. Jsou to veškeré potraviny, osobní doprava, elektřina pro domácnosti, knihy, noviny a podobně. Systém obsahuje celou škálu nejrůznějších zvláštních úlev pro ty či ony země a je jako celek z formálně právního hlediska považován za přechodný. Například sníženou sazbu pro restaurace a stravovací zařízení má dnes už tolik zemí (vyjednalo si ji i Polsko), že EK uvažuje o jejím zařazení mezi trvalé výjimky.

Minimální spotřební daň je na úrovni EU sladěna vedle cigaret a tabákových výrobků pro pohonné hmoty; činí například 287 eur (asi 9000 korun) na 1000 litrů bezolovnatého benzínu a netýká se topné nafty. ČR původně chtěla i zde vyjednat přechodné období, mezitím se však česká daň přiblížila těsně k evropské, takže to nebylo zapotřebí. Viditelné zdražení nastane z tohoto důvodu jen u některých těžkých olejů.

EU také počítá se zdaněním alkoholu, ale ponechává tuto spotřební daň na uvážení každého člena. Ministři financí "patnáctky" dospěli v březnu k politické dohodě o zavedení spotřební daně i z ostatních energií, zejména elektřiny. To by mohlo podle odborníků ve vstupujících zemích vyvolat nejen sociální, ale také organizační problémy. Česko se ještě nerozhodlo, experti EK by se však nedivili, kdyby požádalo o přechodné období, jakmile by byla směrnice přijata. Přístupová smlouva to umožňuje.

Spor o bezcelní obchody

Mnohaletý spor vede Praha s Bruselem o bezcelní a bezdaňové obchody na českých hranicích s Rakouskem a Německem. Unie naléhá na jejich uzavření od roku 1999, kdy byly zrušeny "duty- free" na letištích a lodích v EU a tvrdí, že to je česká povinnost podle Evropské dohody. Datum uzavření těchto obchodů, které majitelům přinášejí vysoké zisky, bylo však českým parlamentem několikrát posunuto, naposledy na konec letošního roku.

"Je to nemilé, můžeme si o tom leccos myslet, můžeme nadávat na českou proradnost, ale těžko s tím můžeme dělat víc," povzdechl si nejmenovaný odborník v komisi. Podotkl, že po vstupu by logicky jakékoli pokračování v této praxi bylo hrubým porušením práva. S daňovou oblastí částečně souvisí také budoucí české odvody do rozpočtu EU. Tyto tzv. vlastní zdroje se skládají mimo jiné z 1,4 procenta DPH, ovšem nikoli ze skutečně vybrané daně, ale ze složitě vypočítaného základu.

Do Bruselu se dále posílá 25 procent z cel vybraných při dovozu zboží, což bude v českém případě zanedbatelná částka, protože drtivá většina obchodu se již dnes děje v rámci bezcelní zóny. Zbytek českého příspěvku, tedy většina, pak půjde přímo ze státního rozpočtu. Martin Procházka, ČTK