Hlavní obsah

Pošta zvažuje dvourychlostní doručování

Právo, Jiří Novotný

Státem vlastněná Česká pošta (ČP) se potýká s řadou problémů a množí se i stížnosti na kvalitu doručování. O tom, jak potíže co nejdříve překonat, hovořilo Právo s ředitelem divize pro poštovní provoz a logistiku ČP Petrem Cinklem.

Foto: Profimedia.cz

Pošta zvažuje, že by zavedla doručování obden za výhodnější cenu.

Článek

Česká pošta se vůbec poprvé ve své novodobé historii propadla loni do ztráty, která činila 275 milionů korun. Co především to způsobilo?

Dosavadní struktura našeho státního podniku narazila na hranu svých možností. Proto vedení ČP dospělo k závěru, že celý systém je třeba restrukturalizovat a náklady snížit nejrůznějšími opatřeními, tak aby se již v roce 2021 hospodaření přehouplo do zisku.

Máme dva typy zákazníků. Tím prvním je ten, kterého si Česká pošta nasmlouvá. Mám na mysli například spolupráci s e-shopy a hromadnými podavateli.

Foto: Petr Horník, Právo

Šéf logistiky České pošty Petr Cinkl

S nimi si domlouváme podmínky i kapacitu přepravy. Vedle toho nad námi ale visí zákonná povinnost, že není možné na rozdíl od komerčních poštovních služeb zásilku odmítnout.

Přijdete na poštu třeba i s tisícem zásilek a ona je musí převzít. I to je věc, která nás omezuje ve srovnání s jinými společnostmi, jež působí na poštovním trhu.

Jistě jste tedy přivítali, že novelou poštovního zákona, kterou už schválila Sněmovna i Senát, vám stát úhradu ztráty ČP z univerzální služby zvýší z dosavadních 500 milionů na až 1,5 miliardy korun ročně. Bude to stačit?

Víme, že ani taková úhrada nezaplatí České poště celou univerzální službu, naši ztrátu z doručování i do odlehlých pohraničních oblastí a udržování často ztrátových poboček na venkově.

Stát nám ovšem platí za to, že zvládneme jakýkoliv objem zásilek a jsme schopni doručovat do druhého dne na jakékoliv místo v České republice.

Vedle toho máme ještě určitý komerční příjem z toho, že zásilku někdo podá. Těch 1,5 miliardy je tedy sice politický kompromis, ale určitě rozumná suma.

Listovních zásilek poště každoročně zhruba o desetinu ubývá. Je to zřejmě i v důsledku každoročního zdražování. Nenastal tedy čas, kdy by se mělo zvyšování cen zmírnit?

Nemyslím, že by zdražování bylo hlavním důvodem, proč listovních zásilek ubývá. Tím prvotním je elektronická komunikace, možnost lidí i úřadů komunikovat přes mobil, internet a využívat datových schránek.

Zdražování může mít na úbytek zásilek určitý vliv, ale když si člověk uvědomí, jaké náklady jsou potřeba na to, aby se dopis dostal například z Aše do Ostravy, pak 19 korun za doručení není přehnaná cena.

V průměru si lidé vyzvedávají doporučenou zásilku na poště za pět dní

Z hlediska nákladů je přitom pro nás nejlevnější cesta do Ostravy a naopak nejdražší ta poslední míle. Někdo dopis musí vytřídit, dát do brašny a ujít kus cesty, než se zásilka do schránky dostane.

Jak to tedy řešit?

Zdražovat nechceme, ale dosavadní systém nelze ekonomicky utáhnout. Uvažujeme proto o zavedení dvourychlostního doručování.

Předpokládáme, že náš nový komerční produkt, doručování obden, cenově proti garantované službě doručení každý den na kterékoliv místo v ČR zvýhodníme. Několik rychlostí doručování je v Evropě běžné, takže Česká pošta žádnou Ameriku neobjevila.

Podle průzkumů většina Čechů upřednostňuje před rychlostí kvalitu, tedy garanci, že dopis spolehlivě dojde na místo určení.

O tom svědčí i fakt, že v průměru si lidé vyzvedávají doporučenou zásilku na poště za pět dní. Je jim v podstatě jedno, jestli jim ji dodáme v úterý nebo ve středu, ale že skutečně přijde.

Doručuje se o miliony balíků víc. Nepřibývají ale tisíce doručovacích aut.

Organizační struktura České pošty se má už k 1. lednu 2020 zásadně změnit. Dotkne se to i vaší divize?

Listovní zásilky jsou základ pošty, důvod, proč historicky ve světě vznikla. Teprve mnohem později k tomu přibyly balíky, a tedy logistika. Dnes už ale nejde doručování listovních a balíkových zásilek od sebe oddělit.

Postrádalo by to logiku a ekonomický smysl. Proto je v chystaném restrukturalizačním plánu ČP přeměna naší divize na čistě logistickou. Dále vzniknou divize Státní poštovní služby a Finanční služby a prodej.

Nelibost řady zákazníků balíkových služeb způsobilo letošní opatření, kdy si ČP za zásilky, které nejsou v krabicích, počítá nemalý příplatek. Objem mnohých balíků se tak zvýšil. Skutečně vám to přispívá ke zjednodušení logistiky?

Snažíme se automatizovat třídění balíků. Zvláště objemnější balíky nezabalené v krabici však třídicím automatem neprojdou a musí se třídit ručně. To zdržuje a současně nám zvyšuje náklady.

Foto: Petr Horník, Právo

Šéf logistiky České pošty Petr Cinkl

Podobné je to i s barvou obalu. Česká pošta byla v tisku kritizována, že odmítá zásilky v černé folii. Když se ale dá takový balík do třídicího stroje, který má kamery a skenery, ne vždy se podaří čárový kód přečíst.

V tu chvíli se z balíku stává zásilka, která se musí třídit ručně, a stojí to mnohem víc peněz, než když to udělá balíkový stroj. Ten je pro třídění výrazně efektivnější než manuální práce.

Nemusíte kvůli těm krabicím rozšiřovat autopark?

Počet vozidel teď nezvyšujeme. A že se kvůli krabici udělá z malého balíčku větší, má ve finále pozitivní dopad na manipulaci a tím i kvalitu doručování.

Právě na kvalitu doručování ovšem neubývá stížností. Často člověk najde ve schránce oznámení, že nebyl doručovatelem zastižen, i když celý den trávil doma. Je to pro prestiž České pošty únosné?

Nechci to zlehčovat, o tomto problému víme. Nezpůsobuje jej ale nekvalita lidí, ale právě kapacita doručovací sítě. Ta už značně přesahuje kapacitu, na niž byla historicky dimenzována.

Náš balíkový doručovatel musí vykonávat i jiné věci, obsluhovat pobočky a poštovní schránky. Pětinu své pracovní doby tráví jinou činností než doručováním balíků. Interní změnou organizace práce proto chceme dosáhnout, aby se plně mohl soustředit jen na tuto činnost.

Balíkový trh v České republice každoročně roste o deset až patnáct procent. Doručuje se o miliony balíků víc. Nepřibývají ale tisíce doručovacích aut.

V Česku dopravcům chybějí desetitisíce řidičů a získat je pro poštu není vůbec snadné. Nedostatek máme i pracovníků v oblasti manipulace a listovních doručovatelů. Vždyť fluktuace v České poště je osm tisíc lidí ročně.

Když řidiče nemáte, doručovat nemůžete. To není výmluva, ale konstatování, v jakém stavu dnes poštovní trh v Česku je. Nicméně Česká pošta ví, jakým způsobem sáhnout do své vnitřní efektivity, aby se kapacita pro doručování zásilek a kvalita začala zvyšovat.

Úhradu od státu za univerzální službu tedy budete věnovat na investice a zvyšování platů, aby se zlepšily pracovní podmínky a fluktuace klesla?

Na investice si Česká pošta musí vydělat, není povinností státu, aby je za nás hradil. A náš státní podnik se musí dostat i do stavu, kdy si sám vydělá na standardní komerční platy.

Je to o tom, kolik budeme schopni vnitřně ušetřit v rámci vyšší efektivity a vydělávat na slušné platy pro pošťáky bez ohledu na to, jestli je to listovní či balíkový doručovatel, nebo přepážkový pracovník.

Přesvědčit lidi, aby z ČP neodcházeli, však musíme hlavně tím, že jim zjednodušíme práci.

Tu doručovatelům jistě komplikuje i nebývalý příliv balíčků od zahraničních e-shopů…

S mezinárodními zásilkami máme velký problém. Jejich růst je obrovský. Navíc asijské e-shopy lidem v ČR nabízejí zaslání objednaného zboží zdarma.

Odešlou je ale jako obyčejnou listovní zásilku. Když taková zásilka doputuje do ČR, ukáže se ve velkém objemu, že jde o balík.

Navíc s ní při třídění musí naši zaměstnanci pracovat ručně, protože nám od odesílatele chybějí potřebná data. Doručovatelka pak zjistí, že tato „listovní zásilka“ se do schránky svými rozměry nevejde.

Určitou část listovních zásilek ze zahraničí tedy musíme odklánět do balíkových, čímž nám rostou náklady. Tento problém bychom chtěli řešit s regulátorem, Českým telekomunikačním úřadem. Sami nemáme páky, abychom ke změně praxe zahraniční e-shopy přiměli.

V restrukturalizačním plánu počítáte se zvýšením podílu České pošty na trhu balíkových služeb z nynějších 37 na 40 procent. Budete tedy víc spolupracovat s externími přepravci?

Loni jsme doručili takřka 45 milionů balíků a v předvánočním období za jediný den půl milionu. Dosáhnout čtyřicetiprocentního podílu na trhu znamená zvýšit kapacitu doručovací sítě ČP až na 60 milionů balíků ročně.

Nynější kapacitu jsme schopni restrukturalizací logistické sítě a vnitřních procesů ještě o něco málo zvednout, ale ne na těch plánovaných 60 milionů balíků.

Podstatně tedy musíme zvýšit počet výdejních míst, kde si adresát sám zásilku vyzvedne. Počítáme v tom i se spoluprací s jinými společnosti a s využitím jejich výdejních míst.

Úspěšnost v doručování zásilek do druhého dne po podání do balíkoven na poštách máme dnes necelých 93 procent a naší ambicí je přiblížit se 100 procentům.

S novými výdejnami balíků počítáme zejména na místech, kam se zákazník snadno dostane a kde je i parkoviště. Tedy například v nákupních centrech.

Z doručování balíků bychom rádi udělali nadstandardní, vysoce kvalitní službu, jakou je už dnes náš vlajkový produkt Balík do ruky. Z toho by měla brzy být služba vpravdě luxusní.

Začali jste také s novou službou, výdejem balíků na kód. Co si pod tím představit?

Jsme si vědomi, že bez ohledu na to, jestli budeme dodávat zásilku na externí výdejní místo, vlastní pobočku nebo ji doručovat až domů, musíme zkvalitňovat komunikaci s odesilatelem i adresátem, aby byla komfortnější.

K tomu směřuje také výdej balíků na kód. Člověk nemusí na poště dlouho čekat. Prostě zadá kód, který mu přišel esemeskou, a zásilka je mu vydána do několika minut.

Zatím je to na vybraných poštách, ale postupně chceme tuto službu co nejvíce rozšířit. Navíc pro balík může na poštu přijít kdokoliv, komu adresát svůj kód sdělí a pověří ho výběrem zásilky.

K podstatným změnám má dojít také v pobočkové síti. Vláda už dříve stanovila, že Česká pošta musí zachovat svých 3200 poboček. Řadu z nich postupně převádíte na franšízy, provozované v rámci projektu Pošta Partner obecními úřady či soukromníky. Co uděláte pro to, aby tento projekt pro odpor řady obcí nevázl?

Cokoliv, co děláme ve vztahu k našim partnerům a zákazníkům, musí dávat ekonomický a provozní smysl oběma stranám. Chápu, že pošta je zvláště pro menší obce něco, co má smysl zachovat, stejně jako hospodu.

A když řekneme, že kamenná pošta nám v dané obci nedává ekonomicky smysl, pak musíme hledat společně se samosprávami cestu, aby to smysl dávalo.

Má to i souvislost s logistikou, protože Pošta Partner je vlastně výdejním místem balíku nebo dopisu.

Chtěl bych dodat, že na Pošty Partner mělo být původně převedeno 2500 kamenných pošt, ale vedení České pošty tento záměr později zreálnilo na 1463.

To je určitě splnitelné, aniž by se v obcích zhoršila pro obyvatele dostupnost základních poštovních služeb.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám