"Stálý růst počtu klientů i rostoucí příspěvky ukazují, že si stále více lidí uvědomuje odpovědnost za zajištění svého důchodu. Je ale potřeba zdůraznit, že spoření několika stokorun měsíčně deset či dvacet let před penzí na vybudování dostatečné finanční rezervy nestačí," řekl náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

Lidé mladší 29 let tvoří 11 procent zájemců o penzijní připojištění, lidé do 39 let jsou zastoupeni 17 procenty. Z 293 tisíc nových klientů není podle ministerstva financí lidí mladších 40 let ani polovina.

Podle Prouzy je to dáno obecnou neochotou mladých lidí spořit. Penzijní připojištění navíc nabízí poměrně malé výnosy - jako daň tomu, že riziko investice je malé, nelze na ní prodělat. Mnoho mladých lidí tak volí jiné formy střádání.

Věkové rozložení účastníků penzijního připojištění
věk podíl účastníků
18-29 11%
30-39 17%
40-49 23%
50-59 30%
60 a více 19%
zdroj: MF

Aktiva penzijních fondů vzrostla loni o 24 procent na 102 miliardy korun. Průměrný měsíční příspěvek byl 397 korun. V roce 2003 to bylo 384 korun. Penzijní fondy loni většinu peněz ukládaly do dluhopisů a státních pokladničních poukázek.

Podle údajů Asociace penzijních fondů byly za rok 2004 zisky penzijních fondů 3,22 miliardy korun. To je o 35 procent více než v roce 2003. Fondy nejvíce těžily z peněz, které investovaly na pražském akciovém trhu. Ten loňský rok rekordně vzrostl.

Vývoj penzijního připojištění

Kliknutím na graf jej zvětšíte. Zdroj: Ministerstvo financí

Významnou pomocí při tvorbě dlouhodobých úspor jsou příspěvky zaměstnavatelů. Tento příspěvek na konci minulého roku dostávalo 802 tisíc klientů. Průměrně dával zaměstnavatel příspěvek 426 korun. V obou letech tak převyšoval průměrný příspěvek účastníka.