• Stále se opakující chybou je nesprávné zdanění příjmů plynoucích z majetku, který je ve společném vlastnictví manželů. Není podstatné, zda se jedná o příjem z jeho držby, např. z nájemného, nebo se jedná o příjmy z jeho prodeje.

Platí zásada, že příjmy zdaňuje jen jeden z manželů. Přestože s ohledem na progresivní sazbu daně by mohlo být pro manžele výhodnější zdanit každý 50 procent ze společně získané částky, je tento postup nepřípustný. Příjmy ze společného majetku, který byl zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů, musí zdanit ten z manželů, který měl tento majetek zahrnutý ve svém obchodním majetku.

Odečet u důchodců

Výjimečné nejsou ani chyby v uplatňování nezdanitelných částek a odčitatelných položek. Starobní důchodce nemá nárok na základní nezdanitelnou částku ve výši 38 040 korun, pokud byl poživatelem starobního důchodu již od počátku zdaňovacího období. Pokud se stal poživatelem důchodu až v průběhu roku 2004, má za toto zdaňovací období nárok na odpočet v plné výši (odpočet se nekrátí v závislosti na počtu měsíců, kdy důchod pobíral).

Jako odčitatelnou položku za rok 2004 lze uplatnit ztrátu vzniklou za rok 1997 a později. Ke ztrátám, které vznikly před rokem 1997, se již nepřihlédne. Uplatněním nezdanitelných částek a odčitatelných položek také nemůže v daném roce vzniknout ztráta a lze je uplatnit jen do výše základu daně.

Pokud nezdanitelné částky nemohou být uplatněny za období, kdy na ně vznikl nárok, pak zaniknou, neboť nárok nelze přenést do následujících zdaňovacích období. Nemožnost uplatnit odčitatelné položky však jejich zánik nezpůsobí a lze je uplatnit v tom období, kdy vznikne dostatečný základ daně pro jejich uplatnění.

Ztráta v podnikání

Chybou, které je třeba se vyvarovat, je kompenzace dílčího základu daně ze závislé činnosti se ztrátou, která vznikla při podnikání nebo pronájmu. Příjmy ze závislé činnosti je nutno zdanit, ztráta může být uplatněna jako odčitatelná položka v následujících pěti letech. Dílčí základ daně ze závislé činnosti nemůže být snížen ani o ztrátu, která vznikla v předcházejících letech a je považována za tzv. odčitatelnou položku.

Další pochybení by mohlo vyplynout ze skutečnosti, že do konce roku 2003 existovaly určité druhy příjmů z kapitálového majetku (např. úroky z termínovaných vkladů na účtu zahrnutém v obchodním majetku), které se zahrnovaly do obecného základu daně, přestože z nich byla daň vybraná srážkou. Sražená daň se v těchto případech považovala za zálohu na daň. Od roku 2004 je zdanění konečné už bez výjimky u všech příjmů zdaněných srážkovou daní a tyto příjmy nevstupují do obecného základu daně, a to ani v případě, že by to pro podnikatele bylo výhodnější.

Doklady si úřad může vyžádat dodatečně

Zvýšená pozornost by také měla být věnována povinným přílohám daňového přiznání, jejichž seznam je uveden na poslední straně tiskopisu. Nevyplnění a nedoložení povinných příloh, pro které je náplň, může mít za následek např. to, že správce daně neuzná nárok na ty nezdanitelné částky, které nebyly požadovaným způsobem prokázány.

Za rok 2004 přibyla nová nezdanitelná částka, a sice zaplacené odborové příspěvky, které mohou být uplatněny ve výši 1,5 procenta zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 korun. Jejich zaplacení a výši není nutno při podání daňového přiznání dokládat potvrzením vystaveným odborovou organizací. Toto potvrzení je však nutno uschovat pro případnou kontrolu finančního úřadu.

Více o přiznání se dočtete ve speciálu Daňové přiznání