1. strana

Zahrnuje základní údaje o daňovém poplatníkovi.

2. strana

Řádek 32: uvádí se zde dílčí základ daně nebo ztráta z podnikání. Abychom sem mohli uvést správný údaj, musíme se nejprve úspěšně vypořádat s přílohou č. 1. Zde se může nejpravděpodobněji vloudit chyba.

Příloha č. 1

Řádek 101: Z daňové evidence sem přeneseme hodnotu příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou osvobozeny od daně. Nezahrnují se sem úrokové příjmy z běžného účtu, které náleží do par. 8.

Řádek 102: Výdaje související s příjmy podle par. 7 ZDP opět přeneseme z daňové evidence. Na rozdíl od předcházejících zdaňovacích období zde mohou být zahrnuty všechny výdaje, které můžeme prokázat jako výdaje daňově uznatelné. S klidným svědomím sem proto můžeme zahrnout například i odpisy, rezervu na opravy, zůstatkovou cenu prodaného hmotného majetku či rozpouštěnou hodnotu výdajů vyplývající z leasingové smlouvy. V době, kdy ještě existovalo jednoduché účetnictví, musely být tyto položky povinně zahrnovány do řádku 106 jako částky snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji. Chce-li ovšem v této tradici někdo pokračovat, není to na závadu.

Řádek 103: V případě, že uplatňujeme výdaje procentem z příjmů, uvedeme sem zaplacené pojistné, které spolu s procentní částkou náleží do daňových výdajů. V opačném případě je pojistné součástí skutečných výdajů v řádku 102.

Obsah následujících řádků přílohy se v roce 2004 nezměnil. Rutinním způsobem bychom měli dojít až k řádku 113, který obsahuje dílčí základ daně, popř. ztrátu.

Otočíme přílohu č. 1 na druhou stranu. Kdysi obávaná tabulka D (údaje o majetku poplatníka) se po zrušení jednoduchého účetnictví zredukovala. Některé údaje jsou dokonce označeny jako nepovinné. Kdo vede evidenci ve stejném rozsahu jako dříve v jednoduchém účetnictví, nebude mít s vyplněním této přílohy žádný problém.

Nic nám pak nebrání, abychom se vrátili na druhou stranu "kmenového" přiznání.

Opět 2. strana

Zjišťujeme, že tu přibyl nový řádek 37 a Minimální základ daně. Vyplňuje ho poplatník, na něhož se vztahuje ustanovení o minimálním základu daně. Na tento řádek uvede počet kalendářních měsíců, v jejichž průběhu provozoval podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost, a výši minimálního základu daně vypočteného podle vzorce: (15 711 x 1,0717 x počet kalendářních měsíců provozování činnosti ) děleno 2. Výsledek se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Pokud poplatník podnikal po celé zdaňovací období 2004, minimální základ daně činí 101 000 Kč.

Podnikatelské činnosti po dobu například 8 měsíců odpovídá minimální základ daně 67 300 Kč.

Základem daně v řádku 39 je buď vypočtený základ daně, nebo minimální základ daně.

Strany 2 a 3

Abychom mohli správně vypočítat daň, musíme si nejprve poradit s odčitatelnými položkami v 3. oddílu přiznání na straně 2 a 3.

V roce 2004 byla v porovnání s rokem předcházejícím valorizována odčitatelná položka na vyživované děti (25 560 korun ročně na jedno dítě) a nově mohou v řádku 50a uplatnit zaměstnanci v určité výši zaplacené členské příspěvky odborové organizaci.

Jestliže jsme až dosud postupovali správně, na řádku 55 se nám vyloupne hodnota vypočtené daně. V 6. oddílu dole v řádku 71 zjistíme, kolik musíme finančnímu úřadu do 31. března zaplatit, popřípadě doplatit.

Vše o daních čtěte ve speciálu Daňové přiznání