"Situace rozhodně nenahrává tomu, aby do země přitékaly nové finanční prostředky. U investorů vzniká obava, jakým způsobem se bude privatizovat," upozornil analytik Volksbank Vladimír Pikora.

"Problém by skutečně mohl nastat u privatizace Českého Telecomu, která by se mohla zpozdit," řekla ČTK hlavní ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová.

Vláda rozhodla 9. února, že prodej podílu státu v Telecomu bude pokračovat výběrovým řízením. Z pěti uchazečů, je zatím nejvíce ochotno do této transakce vložit konsorcium vedené českou finanční skupinou PPF , a to 71,3 miliardy korun. Závazné nabídky musí účastníci tendru podat do 29. března a vláda má hned poté určit vítěze.

Nejistý i prodej Ruzyně

Podobný osud hrozí také chystané přeměně České správy letišť (ČSL) na akciovou společnost a prodeji letiště v Praze-Ruzyni. Přitom už v září 2004 lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský novinářům sdělil, že po vzniku akciovky by se daly přímým prodejem části akcií ČSL na kapitálových trzích získat potřebné miliardy pro výstavbu paralelní přistávací a odletové dráhy v Ruzyni.

Že se přeměna ČSL zpožďuje, potvrdil mluvčí ministerstva financí Marek Zeman: "V privatizaci Ruzyně všechno závisí na tom, jak rychle se zrealizuje transformace správy letišť na akciovou společnost. Vzhledem k tomu, že se vše začíná protahovat, to ale letos určitě nepůjde stihnout."

Úroky se nesníží

Vládní krize může nejenom zpomalit ekonomické reformy a privatizaci, ale bude mít zřejmě vliv i na cenu peněz. Silná koruna by za normálních okolností vedla k dalšímu poklesu úrokových sazeb ČNB a tím i k dalšímu zlevnění úvěrů komerčních bank, vyostřená politická situace ale zřejmě dalšímu uvolnění měnové politiky zabrání, míní experti. Kurs koruny zůstává i nadále pod hladinou 30 Kč za euro, což dokládá, že tlaky na posílení měny jsou silné.

To by za normálních okolností mohlo vést již tento čtvrtek k dalšímu snížení sazeb, míní ekonom České spořitelny Viktor Kotlán. "Nejistá politická situace ale oddálí další snížení sazeb na březen," dodal.

Citelnější ztráty by ale koruna i celá ekonomika zaznamenaly v případě pádu vlády. "Zahraniční trhy by to jistě vnímaly negativně a koruna by v tomto krajním případě utrpěla nemalé ztráty," řekla ČTK analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Dopad vládní krize na kurs měny, akcií nebo výnosy vládních dluhopisů bude ale zřejmě jen krátkodobý, míní analytik PPF Pavel Kohout. "Mezinárodní investoři patrně nevěnují skandálu velkou pozornost, protože podobné aféry nejsou úplně výjimečné ani ve vyspělých zemích," dodal.