V Praze se pronajímají tisíce bytů a za měsíc se v nich vystřídají i desítky hostů. Ti pak nezřídka v pronajatých soukromých bytech pořádají bujaré večírky a hlučí v ulicích do rána. I tomu se ale dají nastavit meze, aniž by se Airbnb a podobné služby přespříliš úředně regulovaly.

„Je to pokaždé stejné. Na dlažbě před domem zadrkotají kolečka kufrů, které za sebou vlečou naši noví spolubydlící. V našem domě se takto pronajímají hned tři byty. Někteří pozdraví, když se s nimi potkám na chodbě, jiní ne. Hlavně o víkendech je tady rušno, ulice žije až do rána, hluk se nám mezi vysokými domy rozléhá až do ložnice. Jednou je večírek v bytě nade mnou, jindy vedle na patře, pak zase v domě naproti. Loni nás turistky z Asie vytopily,“ vylíčil Právu 37letý Petr, který žije v blízkosti Národního divadla.

První opatření je cena. Nenabízíme nejlevnější noclehárny, s tím jsou jen problémyZuzana Benešová, Seven Keys

„Nemohu říct, že by pronajímatelé těch bytů nebyli slušní. Potíž ale je, že tady nejsou a turisté přijíždějí jen na pár dní, než je vystřídají noví. S takovou bych si mohl stěžovat každý druhý den,“ dodal.

Jde to i jinak

Problémů si už nějaký čas všímají úřady. Snaží se najít způsob, jak pronajímatele kontrolovat a vymáhat poplatek za ubytování, který vláda loni sloučila s rekreačním a lázeňským a vztáhla jej i na byty nabízené přes Airbnb. Z řad politiků Pirátské strany zazněla i námitka, že by se takto měly pronajímat pouze byty, které byly zkolaudovány jako ubytovací zařízení. V letní sezoně vyráží do ulic Prahy 1 také antikonfliktní tým.

Jde to ale i jinak, aniž by se něco muselo dál úředně regulovat. Dokládá to příklad agentury Seven Keys, která spravuje na pět desítek bytů pronajímaných přes Airbnb.

„První opatření je cena. Naše agentura prostě nenabízí nejlevnější noclehárny, protože s tím jsou jen problémy. Nedopustím ani, aby v bytě bylo více hostů, než je únosné. Na čtyřiceti metrech nemůže být třeba šest lidí. Nebereme do správy byty s palandami,“ popsala zásady agentury Seven Keys její šéfka Zuzana Benešová.

„Máme nonstop linku pro všechny domy, kde provozujeme byty. Jestliže si sousedé stěžují na hluk, zavolají. My okamžitě na danou adresu vysíláme našeho člověka, aby hosty zklidnil. Vždy to vedlo k uklidnění a neděje se to častěji než jednou za měsíc. Hosté předem vědí, že v takovém případě zaplatí jako postih 50 eur. Jimi zčásti uhradíme výjezd a část plyne do kasy společenství v daném domě coby kompenzace,“ dodala Benešová.

Sama žije už trvale ve Španělsku, ale v Praze má spolehlivou spolupracovnici, úklidovou službu, opravárenský servis, portýry tam, kde je to žádoucí, a „antikonfliktního vyslance“. Denně komunikuje s desítkami hostů z celého světa. Za své nonstop služby si Benešová účtuje pětinu z ceny, kterou hosté přes Airbnb zaplatí pronajímateli.

Jak s poplatky

Airbnb už také dalo najevo, že by bylo ochotné hradit městu turistické poplatky. „Ty jsou pro všechny administrativně velká otrava. Proto jednáme s představiteli Airbnb, že by se srážely při platbě hostem rovnou a posílaly městu. Všem by se ulevilo,“ míní Benešová.

„Spíše než vymýšlet další regulace či zákazy by se měl stát raději soustředit na kontrolu daní a turistických poplatků. Veškeré platby přes Airbnb probíhají bankovní transakcí, jsou tedy pro daňové účely dobře dohledatelné a úřady snadno kontrolovatelné,“ podotkla.

Ozývají se už i nápady, že takto by šlo danit i vlastníky těchto bytů, srážkovou daní podobně jako u úroků z peněz na účtu. Host by zaplatil platformě a z této částky by putovala rovnou část, tedy srážková daň, ve prospěch státu.

Některé úvahy jdou ještě dál: Takto vybrané peníze účelově vázat na účtu města a opravovat s nimi silnice, chodníky, stavět startovací byty pro mladé na okraji města u metra.