Aby Kjótský protokol vstoupil v platnost, muselo ho ratifikovat alespoň 55 zemí, jejichž podíl na znečišťování světového ovzduší tvoří minimálně 55 procent. Bylo tedy nutné, aby protokol podepsala jedna země z dvojice USA, Rusko. Ani jedna z nich se k tomu ale léta neměla.

Evropské země, kterým na Kjótu záleželo nejvíce, nakonec v listopadu 2004 získaly podpis Ruska výměnou za slib, že podpoří členství země ve Světové obchodní organizaci. Země EU, včetně ČR, budou emise snižovat o osm procent.

Smlouva tak nakonec nebude jen neúspěšným pokusem o dohodu. Do roku 2012 teď musí zúčastněné státy snížit emise plynů pod úroveň z roku 1990. Evropské země už teď plánují, že v řádu desítek let se emise musí snížit o další desítky procent. Chlubí se hlavně tím, že jde o první dohodu, která neomezuje činnost průmyslových podniků, ale snižuje emise jen používáním jiných technologií.

Spojené státy se za prezidenta Billa Clintona stavěly ke smlouvě vstřícně, ve chvíli, kdy se prezidentem stal George W. Bush, protokol odmítly. Země je přitom jednoznačně největším znečišťovatelem vzduchu. Produkuje dvacet tun oxidu uhličitého na jednoho obyvatele ročně. To je několikanásobně více než produkuje Čína nebo Evropská unie. Tady připadá ročně na jednoho obyvatele přes osm tun oxidu, v Číně jsou to asi dvě tuny.

ČR mezi prvními

Česká republika se ke smlouvě připojila už v listopadu 2001. Patří přitom mezi největší znečišťovatele na světě v přepočtu emisí na obyvatele. Na jednoho člověka vychází 11,6 tun emisí.

Aby číslo za osm let snížila, musí ČR přijmout některé zákony. Ve třetím čtení teď leží ve Sněmovně například zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie, který je podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka pro snížení emisí skleníkových plynů klíčový.

"Kjótský protokol nepředstavuje jen nástroj ke snižování emisí skleníkových plynů. Povede i k modernizaci ekonomiky, rozvoji obnovitelných zdrojů i dalších čistých technologií a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu. Právě to Česká republika potřebuje," komentoval platnost protokolu Ambrozek.

Největší znečišťovatelé ovzduší v přepočtu emisí na obyvatele
pořadí země množství emisí na obyvatele (v tunách)
1. USA 19,8
2. Lucembursko 19,4
3. Austrálie 18,0
4. Kanada 14,0
5. Estonsko 11,7
6. ČR 11,6
7. Irsko 11,1
8. Norsko 11,1
9. Finsko 10,3
10. Begie 10,0
Zdroj: OSN