Průměrné náklady na jedno dítě představují podle propočtů Českého statistického úřadu 6350 korun. Většina neúplných rodin, kde zůstává jeden rodič s dítětem, se tak dostává do složité ekonomické situace.

Mediálně zajímavé rozvodové případy celebrit, při kterých létají u soudu vzduchem statisícové částky a stanovují se měsíční alimenty ve výši ročního příjmu dobře placeného zaměstnance, budí dojem, že rozvod je výhodná ekonomická záležitost, která umožní ženě a dětem mimořádně výhodný a pohodlný život bez práce.

Většinou po rozvodu dojde ke zhoršení ekonomické situace dětí, shodují se advokáti a soudci. Kromě případů skutečných boháčů, kdy se alimenty pohybují v násobcích průměrné mzdy, alimenty skutečně nepokrývají ani statisticky, natož reálné nutné životní náklady.

Výše alimentů závisí, v jaké rodině se narodíte:
Rekordní výše alimentů 120 tisíc Kč měsíčně
Alimenty u vyších příjmových skupin 10 až 20 tisíc měsíčně
Minimální výše alimentů 500 korun měsíčně
Republikový průměr stanovených alimentů 1 570 korun
Průměrné měsíční náklady na jedno dítě 6 350 korun

Ženy se většinou soustřeďují na to, aby získaly děti do péče, a na majetkový prospěch už tak nehledí, protože už chtějí mít rozvod za sebou. Klientky souhlasí i s menším výživným, jen aby byly ukončeny rozvodové tahanice a spory. Jsou ale samozřejmě výjimky, kde o peníze jde. Rozhodně to však není ve většině případů, potvrzuje pražská advokátka Iva Pavlíková-Čacká.

Problémem je placení

V Česku je navíc problém následné placení již stanoveného výživného. Rozsah neplacení, kdy se rodič s dítětem dostává do těžké ekonomické situace, nabyl již takových rozměrů, že se objevily dokonce poslanecké návrhy na to, aby stát za neplatící otce alimenty sám platil, aby dítě nebylo zkráceno, a následně aby je sám na neplatičích vymáhal.

Podle zkušeností soudů jsou dva druhy neplatičů. Ti, kteří skutečně peníze z různých důvodů, například nemoci či ztráty zaměstnání, nemají, a pak ti, kteří programově platit odmítají. Dluhy na alimentech dosahují v některých případech někdy až statisícové částky.

Je ale možné, říká Pavlíková, obrátit se na exekutory, podat trestní oznámení. Řada žen, než by podstupovaly složité soudní dokazování a opět se dostaly do konfliktů s násilnými partnery, alimenty raději oželí.

Složité je rovněž prokazování příjmů

Výživné se při stanovování neřídí nějakými průměrnými tabulkami, jako například v sousedním Německu, ale tím, jak soudy vyhodnotí konkrétní situaci dítěte a rodiče, který musí platit. Výživné musí kopírovat reálné příjmy, zdravotní stav a potřeby dítěte, shodují se soudci.

V regionech, kde je vysoká nezaměstnanost, jsou alimenty minimální. Stanoví-li se z minimální mzdy či podle sociálních dávek, pětistovka měsíčně není výjimkou.

Soudy se ale často musí především potýkat s neochotou skutečné příjmy přiznat. Řada podnikatelů své příjmy při stanovování výživného výrazně podhodnocuje. Vlastní byty jsou přepisovány na známé či příbuzné, stejně tak vozy, firmy a další majetek. Pokud má otec, který má platit alimenty, konta v zahraničí, dají se jeho majetkové poměry, na základě kterých by se stanovilo výživné, zjistit velmi obtížně. Další častou obranou je zpochybnění otcovství. Lékařské testy však v tomto směru jsou prakticky neomylné.