Paříž toto pravidlo porušovala deset let, dodržet se jí je podařilo až loni. Kvůli ústupku vlády na týdny trvající protesty takzvaných žlutých vest bude ovšem tato disciplína porušena, podotýká na svém webu německý týdeník Der Spiegel.

Aby protesty uklidnil, přišel francouzský prezident Emmanuel Macron s řadou sociálních opatření, která budou stát asi deset miliard eur (258 miliard Kč).

Video

Expirované video

Záznam: Protesty žlutých vest v Paříži

Hlava státu v televizním projevu národu slíbila, že se přestanou danit přesčasy, že zaměstnanci získají nezdaněnou roční prémii, že část lidí, kteří pobírají minimální mzdu, obdrží měsíčně navíc až 100 eur a že vyšší sociální odvody se dotknou jen důchodů nad 2000 eur (dříve to bylo od 1200 eur).

Nejzadluženější země EU

Nejzadluženější země EU

FOTO: David Ryneš, Novinky

Macron přitom chtěl v prezidentské funkci v tomto směru opět dodržovat unijní rozpočtová pravidla. Francouzský veřejný dluh přesto zůstává i nadále značný. V roce 2017 se zvýšil na 97 procent z 96,6 procenta HDP. Pravidla EU, tzv. Maastrichtská kritéria, přitom povolují celkové zadlužení členského státu do 60 procent HDP. Před začátkem protestů proti zvýšení cen pohonných hmot a vysokým životním nákladům vláda plánovala na rok 2019 zvýšení deficitu na 2,8 procenta z letošních 2,6 procenta.

Itálii hrozily kvůli rozpočtu sankce

Brusel přitom letos odmítl schválit rozpočet Itálie na příští rok, který počítal se schodkem 2,4 procenta. Zadlužení Itálie je ještě větší než u Francie, dosahuje přes 130 procent ročního HDP země.

Slzný plyn použitý při protestech v Nantes

Slzný plyn použitý při protestech v Nantes

FOTO: Stephane Mahe, Reuters

Římu proto hrozilo disciplinární řízení, na jehož konci by mohly přijít i finanční sankce v miliardové výši. Itálie minulý týden ustoupila Unii a rozpočtový schodek příští rok sníží na 2,04 procenta hrubého domácího produktu (HDP). [celá zpráva]