„Rozpuštění jednorázových privatizačních příjmů v rozpočtu by určitě nebylo zodpovědnou politikou. Za příklad dobré praxe lze použít Norsko, i když v mnohem větším měřítku, které současné vysoké příjmy z těžby ropy ukládá do zvláštního fondu k využití příštím generacím, až ropné zásoby dojdou. Prostředky ve fondu jsou navíc průběžně zhodnocovány. Podobně by se dalo nakládat s privatizačními penězi,” řekl Novinkám analytik Komerční banky Jakub Matějů.

Celkové privatizační příjmy byly do velké míry projedenyekonom ING Jakub Seidler

V letošním rozpočtu totiž podle něj dodatečné zdroje nejsou potřeba. Schválených 50 miliard schodku rozpočet letos nedosáhne, deficit se udrží poblíž 20 miliard.

„Příští rok to však může být jinak, růst plánovaných příjmů totiž více než dvojnásobně překračuje výhled růstu HDP podle samotného ministerstva financí. Proto vidíme v příštím roce riziko vyššího schodku než plánovaných 40 miliard korun. Ani to by ale nemělo opravňovat využití jednorázových privatizačních příjmů k lepení děr v rozpočtu,” komentoval.

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a schválila novelu, podle níž bude vláda moci využít ve státním rozpočtu peníze z Fondu privatizace po zrušeném FNM. Na účtu je nyní téměř 22 miliard korun, z velké části jde o aktuální dividendy polostátní firmy ČEZ.

Opozice rozhodnutí ostře kritizovala a mluví o „krádeži na dětech”. [celá zpráva]

Polštář na horší časy

„Burzy v Americe padají, hrozí tam recese. A to docela vážně. Čeští politici by se podobně vážně měli připravovat na to, že během několika čtvrtletí její dopady neblaze zasáhnou i ČR. Zatím tak však příliš nečiní. Je žádoucí tvořit 'polštář' na horší časy,” řekl Novinkám hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Na druhou stranu zatím se nezdá být jisté, zda vláda oněch 22 miliard opravdu prošustruje. Nářky opozice jsou tedy více motivovány politicky než věcně,” soudí analytik.

Ministerstvo financí po vlně opoziční kritiky připomnělo, že možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu byla uzákoněna již od roku 2012. Každoročně tak bylo do rozpočtu převáděno průměrně 10 miliard. Jedinou podmínkou, která k převodu musí být splněna, je záporné saldo důchodového systému – tedy že příjmy vybrané v daném roce na sociálním pojistném jsou nižší než prostředky vyplacené na důchody. Tato technická podmínka v letošním roce nenastala, protože je systém po mnoha letech v přebytku. Ministerstvo to proto vyřešilo schválenou novelou.

„Celkové privatizační příjmy byly do velké míry projedeny a nebyly využité na svůj původní záměr, tj. provedení potřebných reforem,” upozornil ekonom ING Jakub Seidler. V tomto kontextu je podle něj zbývající částka relativně nevýznamná, například jen v letošním roce jsou samotné daňové příjmy státu ve srovnání s loňským rokem několikanásobně vyšší, než představuje uváděná suma.

„Převedení zbývajících privatizačních příjmů je tak spíše jen určitě memento toho, jak nezodpovědně byly celkové privatizační příjmy v minulosti využity,” konstatoval Seidler.

Peníze měly sloužit na reformy

Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je schválená operace technická a nemá dopad na saldo veřejných financí v metodice EU. „Při rozpočtově odpovědném chování politiků by nemělo záležet na tom, z které kapsy se potřebné prostředky vezmou. Novela nicméně odstraňuje jednu z pojistek proti rozpočtově neodpovědnému chování politických reprezentací v budoucnu, takže rozumím odporu, který u části politiků vyvolává. Proti tomu lze ale namítnout, že pokud by v budoucnu převládla rozpočtová neodpovědnost, našla si řadu cest i při existenci této pojistky,” soudí Sobíšek.

Že Česko promarnilo zhruba bilion z privatizace a Babiš z těchto peněz chce utratit poslední miliardy, kritizoval letos na jaře v rozhovoru pro Aktuálně.cz ekonom a bývalý manažer Fondu národního majetku Karel Zeman.

„Finanční prostředky na zvláštním účtu FNM měly být stěžejním zdrojem pro původně zamýšlené cíle, tedy reformu zdravotnictví, penzijní reformu, vybudování dopravní infrastruktury či investice do školství a vědy," shrnul.

Sám Andrej Babiš v březnu naopak argumentoval, že účet FNB byl „už v minulosti používán na převod do státního rozpočtu a ty peníze sloužily na financování důchodů”.