"Domníváme se, že ekonomika ČR vzroste letos o 2,3 % a o 3,1 % příští rok. Tak slabý růst samozřejmě implikuje také setrvale nízkou inflaci a další snížení úrokových sazeb ČNB," napsal například analytik Raiffesenbank Ivo Nejdl, proslulý právě nepřetržitým voláním po zlevňování peněz.

Existují však i hlasy, podle nichž i takovýto hospodářský růst a rostoucí zájem domácností o úvěry představují dostatečné důvody k tomu, aby snižování úroků skončilo. "Navíc letošní vývoj koruny nedává centrální bance žádný důvod k tomu, aby se snažila držet úrokové sazby pod úrovní Evropské měnové unie. Naopak evropské státy, zasažené hospodářskou stagnací, prahnou po dalším impulsu ze strany Evropské centrální banky," míní Helena Horská z České spořitelny. Nicméně ani další zlevňování peněz nevylučuje. Odvolává se přitom na nejistotu ohledně budoucího vývoje.

Co udělá ropa a co ECB?

Největší nejistotu nyní stále přináší válka v Iráku. Není pochyb, že velkým otazníkem pro nastavení měnové politiky bude vývoj cen ropy. Optimismus z možného rychlého vítězství spojenců v Iráku už pomalu odeznívá. Prozření analytiků a obchodníků, kteří více naslouchali americkým proklamacím než zpravodajství z Asie, už přineslo nejeden výkyv cen směrem nahoru.

Také ve čtvrtek začala ropa růst, i když nejen kvůli Iráku, ale také kvůli nepokojům v Nigérii. To vše nejistotu ohledně cen pohonných hmot, jejichž vliv na inflaci je klíčový, jenom zvyšuje (i když vůči nákladové inflaci nebývají sazby vždy účinné).

Na opačné straně se objevuje nejistota, zda v případě delšího konfliktu nepůjde se sazbami výrazně dolů Evropská centrální banka, což znamená nejistotu na druhé straně. "Pokud bude Evropská centrální banka nucena vlivem války v Iráku razantněji uvolnit měnovou politiku tj. o půl procentního bodu, mohl by tento krok přinutit ČNB pokračovat v dosavadním uvolňování měnové politiky," míní i Horská.

Nebylo by tak divu, kdyby ČNB čekala s pohybem sazeb právě na výsledek východního konfliktu. A asi nelze vyloučit ani pohyb směrem nahoru. Nakonec viceguvernér Luděk Niedermayer, náležící k jestřábům české bankovní rady, už před pár dny možnost zvyšování sazeb naznačil. A loňský dvouprocentní růst HDP také úvahám o zlevňování peněz nesvědčí. "Toto číslo samo o sobě podle našeho názoru nevytváří žádný nový prostor pro změnu nastavení úrokových sazeb," řekl novinářům guvernér centrální banky Zdeněk Tůma.

V dubnu ovšem bude mít ČNB na stole již novou makroekonomickou prognózu, takže pohyb sazeb - ať již jakýkoliv - bude pravděpodobnější.