Článek
Podrobné výsledky studie proveditelnosti k projektu v pátek společně s jejími tvůrci představil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Už v říjnu ministerstvo s odkazem na studii dokončenou po dvou letech uvedlo, že kanál by se vyplatil, ale nejvýhodnější by byla stavba jen části projektu. [celá zpráva]
Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe by podle optimistických odhadů odvedl z tuzemských silnic zhruba 5000 nákladních aut denně, znamenalo by to pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta. Vnitrozemská vodní doprava by naopak posílila o osm procent.
Ministr Ťok v pátek upozornil, že projekt je zatím ve fázi šetření jeho možných dopadů. „Studie řekla, že je to realistický projekt, má smysl se jím zabývat, ale že bychom v tuhle chvíli rozhodli, že se bude stavět, tak v takové situaci rozhodně nejsme,” poznamenal.
Sucho prý nezpůsobí
Propojení tří řek by bylo podle studie ekonomicky efektivní. Koridor není možné posuzovat pouze z dopravního hlediska, ale má i své hydrologické a ekologické výhody, řekl Ťok.
„Námitky, že kanál odvede vodu a bude tady sucho, nejsou pravdivé," prohlásil ministr. Odmítl tak námitky ekologů, kteří tvrdí opak.
Návrh vedení kanálu Dunaj-Odra-Labe
„Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl v říjnu Jan Piňos z Hnutí Duha.
Podle šéfa plánování na ministerstvu dopravy Luďka Sosny se studie ekologickým námitkám věnovala nad rámec klasických studií proveditelnosti. Projekt bude hodnocen i v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA.
Spolupráce se sousedy
Podle tvůrců studie se ukázalo, že propojení Dunaje s Odrou je téměř za všech okolností efektivní. Jejich napojení by vyšlo na 281 miliard korun. Labská větev by stála 301 miliard korun a v některých metodických posouzeních vyšla jako neefektivní.
Studie počítá na přímých úsecích s průměrnou rychlostí 10 km/h. Lodě by mohly převážet zejména sypké materiály, hnojiva, ocel, dřevo nebo obilí.
Stát by na případné realizaci kanálu chtěl spolupracovat i s evropskými státy. Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk zájem své země na mezinárodním spojení nedávno potvrdil. Ministerstvo bude jednat také se Slovenskem, jehož část Dunaje chce studie využít. Ťok se nebrání pomoci ani dalších evropských zemí jako například Francie, která bude stavět nový průplav na Seině.
Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a dalších subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Vláda by studii měla dostat v únoru příštího roku.
Velkým zastáncem kanálu je prezident Miloš Zeman. Ten jej dříve označil za „rozumnou investiční akci“. Tvrdí, že větší část investice by po vyjednání mohla zaplatit EU. V roce 2016 uvedl tehdejší ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček, že o kanál se zajímají čínští investoři.
Zpracovatelem studie proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe je Sdružení DOL, tvořená firmami Sweco Hydroprojekt a Aquatis. Ministerstvo dopravy je vybralo v roce 2016 v otevřeném zadávacím řízení.
V roce 2014 se kanálem zabývala komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Uvedla, že výstavba díla nemá žádné ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. [celá zpráva]
