Němec měl původně Jahnovy připomínky do svého návrhu zapracovat, ale nestalo se tak. Ačkoliv návrh měla společně vytvořit úřady Němce, Jahna a legislativního rady vlády Jaroslava Bureše, Jahn ho dostal už hotový v připomínkovém řízení. 

Němec části Jahnova návrhu odmítl to s tím, že verze výrazně posiluje roli věřitele, Němcova verze zase posiluje rozhodnutí soudu a oslabuje dohodu mezi stranami. Jahn společně s některými odborníky tvrdí, že úpravy pocházející z Němcova úřadu nic neřeší.

Splátkový kalendář pro dlužníky

Návrh ministerstva spravedlnosti vypracoval soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář. "Dlužníci, kteří mají stálý příjem, by se nově mohli se splátkovými společnostmi dohodnout na takzvaném oddlužení. V maximálně pětiletém splátkovém kalendáři by odevzdávali veškeré svoje příjmy a ponechávali si pouze životní minimum. Po uplynutí této doby by soud mohl rozhodnout o prominutí zbytku dluhu," popsal dopad zákona na fyzické dlužníky Krčmář.

"Měl by existovat nástroj, který dlužníkům zachová střechu nad hlavou," řekl. V současné době totiž lidé, kteří nesplácejí své dluhy, obvykle přijdou o svůj majetek včetně nemovitostí a stát jim zajišťuje jen náhradní nouzové bydlení.

Jahn počítá s formou konkurzu

Také návrh vicepremiéra Jahna počítá se zavedením možnosti oddlužení. Druhou možností by byl takzvaný nepatrný konkurz. Ten by podobně jako u bankrotu firmy počítal s rozprodáním majetku, proces by však byl rychlejší než v případě společností.

Splátkové firmy by prý také měly mít možnost ještě před samotným poskytnutím úvěru rozhodnout, zda budou mít možnost provést oddlužení. Pokud by tuto možnost neměly, mohly by to promítnout do výše úroků, tvrdí šéf Jahnovy expertní skupiny Bohumil Havel.

Dluhy českých domácností překročily 300 miliard korun, měsíčně závazky rostou o miliardy. Lidé dluží bankám za hypotéky, za spotřebitelské úvěry a také splátkovým firmám například za zařízení domácnosti. Podle bank a úvěrových firem Češi zatím splácejí dluhy bez výraznějších problémů.