"Většina velkých světových firem s veřejně obchodovatelnými akciemi má opční programy pro manažery a společnosti tak podporují jejich zájem o růst ceny akcií firmy," uvedl Roman Cenek ze společností Atlantik FT. Protistranou v těchto opčních vztazích bývá sama společnost, a ta se rozhoduje, v jakém časovém okamžiku akcie pro manažery nakoupí.

Podle Cenka k tomu většinou využívá přechodných poklesů kursů svých akcií. Akciové společnosti také dovedou svými nákupy pro tyto účely podpořit zájem investorů o akcie firmy, což je v zájmu všech jejích akcionářů.

ČEZ: výdělek 120 miliard

V Česku má opční program například energetická skupina ČEZ. Vedoucí pracovníci ČEZ si v současnosti mohou v případě nákupu akcií a jejich následnému prodeji vydělat díky růstu hodnoty společnosti desítky miliónů korun.

"Motivační program pro manažery běží od roku 2001. Je to ve světě obvyklá praxe, náš systém je velice čistý. Akciové obchody například neúvěrujeme, ale zájemce o koupi opčních akcií musí složit peníze sám," řekl Právu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

"Je také třeba si uvědomit, že manažeři vydělají jedině v tom případě, že vydělají akcionáři. Za poslední rok díky růstu cen našich akcií vydělali akcionáři asi 120 miliard korun. Stát, který v ČEZ vlastní 67 procent, tak na ceně akcií získal asi 80 miliard," dodal Kříž.

Může dojít k manipulacím

Na poslední valné hromadě ČEZ minulý pátek bylo podle Kříže rozhodnuto, že se tohoto programu mohou zúčastnit i manažeři z našich stoprocentně vlastněných firem. I když jde o velmi rozšířenou praxi, na opční programy pro manažery není ve světě jednotný názor. Často se uvádějí příklady, kdy byly i na velkých světových akciových trzích manipulovány ceny akcií zkreslenými zprávami z firem, aby manažeři firmy inkasovali zisk z těchto opčních obchodů, například u zkrachovalého amerického energetického gigantu Enron. Existují také spory o tom, jak tyto opční programy správně zachytit v účetnictví firem.

Dozor nad tím, aby opční programy ve firmách byly průhledné a pro společnost přínosné, by měli mít členové statutárních orgánů a k tomu účelu vybaveni dostatečnou nezávislostí na firmě a na jejím výkonném vedení.

V praxi to znamená, že například odměny členů dozorčích rad by neměly být závislé na krátkodobé změně kursu akcií firmy. "Z motivačních programů ale nelze nikoho vylučovat, speciální pravidla (zákaz pobírání odměn) platí jen pro zástupce státu. O motivačních programech rozhodují pouze akcionáři," sdělil Právu Tomáš Prouza, náměstek ministra financí. 

Ministr Sobotka nechce odměny dozorčím radám

Ministr financí Bohuslav Sobotka kvůli odměnám dozorčí radě Českého Telecomu dokonce nařídil Fondu národního majetku, aby požádal o svolání mimořádné valné hromady společnosti. Ta se má uskutečnit počátkem února. "Pan ministr je obecně proti tomu, aby byla do takzvaných motivačních programů zařazena dozorčí rada firmy. Je to logické, dozorčí rada by měla dozorovat, a ne být zainteresována na finančních výsledcích společnosti," řekl Právu mluvčí ministerstva Marek Zeman.

Podle Prouzy se ale stát ve firmách, které vlastní, musí chovat velmi zodpovědně, a to včetně rozhodování o odměnách. Podotýká, že navíc platí velmi přísná pravidla pro průběžné oznamování manažerských obchodů, informace o těchto obchodech musí být od letošního roku i v Česku nedílnou součástí výroční zprávy.

"Tato pravidla u nás odpovídají evropským standardům a je na Komisi pro cenné papíry, aby jejich dodržování kontrolovala a vymáhala. Pokud by někdo o výši odměn nebo o obchodech se získanými akciemi neinformoval, měl by ho samozřejmě stihnout velmi přísný trest," dodal Prouza.