Palas dotování ovoce zdůvodnil tím, že ovoce je, stejně jako mléko, prospěšné zdraví a kromě toho by si děti vytvořily návyk ovoce jíst, i když ze školy vyjdou. Od ovocnářů by stát odebíral a následně distribuoval do škol hlavně jablka, ale i hrušky nebo švestky.

"Dodávka by se týkala zejména jablek a ročně by mohlo jít řádově o několik tisíc tun. Znamenalo by to pro nás také jistotu odbytu určité části produkce," přiznal tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Právě to je jedním z problémů podobných akcí. Jejich odpůrci tvrdí, že pravou motivací není zdraví dětí, ale právě zajištění odbytu zboží, které se na trhu hůře prosazuje.

Akci Mléko do škol rozběhla vláda jako národní dotační program, bude-li chtít něco podobného udělat s ovocem, bude potřebovat souhlas EU. Jde totiž o druh národní podpory, navíc pro v EU tak ošemetnou skupinu jako jsou zemědělci. "Jsme přesvědčeni, že bychom uspěli, protože podobné projekty v některých zemích Evropské unie fungují," řekl Palas s tím, že celý projekt ještě musí ministerstvo podrobně propočítat.

Akce školní mléko

Aby žáci dostávali čtvrtlitrové krabičky mléka, prosadil v roce 1999 tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl. Zakázky za milióny korun pak získalo několik firem bez výběrového řízení. Ty ostatní se proti tomu bouřily a spory zašly tak daleko, že se řešilo, zda je lepší, aby děti pily mléko čerstvé nebo trvanlivé.

Dotované mléko nejdříve dostávali jen žáci prvních a druhých tříd, o rok později i třetí třídy, pak i třídy čtvrté. Krabička dotovaného mléka stála na počátku projektu 2,50 koruny, nyní je to 3,50 koruny. Druhou část ceny, přibližně ve stejné výši, hradí stát. Mléko dostávají děti čtyřikrát týdně, odebírají ho asi dvě třetiny škol.