Návrhy se ale zatím diskutují pouze mezi odborníky. Ani mezi nimi není zdaleka shoda o tom, co bude skutečně předloženo. Konkrétní představa má být přednesena na konci ledna na rozšířeném ústředním výkonném výboru ČSSD.

Vyřešeno není ani to, zda a která daň by měla naopak vzrůst, aby kompenzovala výpadek daňových příjmů. V každém případě jde ale o velkou změnu přístupu u ministra financí, protože až dosud se úlevy na dani z příjmů - s výjimkou nynějších odečtů na dítě a společného zdanění manželů - týkaly výhradně firem. Těm například od letošního ledna klesla sazba daně z 28 na 26 procent. Ani v programovém prohlášení Grossovy vlády se s dalšími úlevy na dani z příjmů pro lidi nepočítá.

Jedním z návrhů, o nichž se uvažuje, je například rozšíření současných daňových pásem. Díky tomu by se lidé při růstu příjmů nedostávali do vyšší daňové sazby. Diskutuje se i o zrušení většiny odpočitatelných položek, například odečtů úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, plateb penzijního připojištění, což dosud zvýhodňuje bohatší lidi.

Naopak dnešní základní nezdanitelná částka každého poplatníka by se zvýšila až na dvojnásobek a zachoval by se nový daňový odečet 6000 korun na každé vyživované dítě. Ve hře je prý i úvaha snížit všem lidem současné daňové sazby, například u nejvyšších příjmů ze současných 32 až na 24 procent.

Jahn: podpoří to ekonomiku

Místopředseda vlády Martin Jahn záměr snížit daně z příjmů zdůvodňuje takto: "Je to cesta, kterou jde větší část Evropy, tedy spíše snižovat přímé daně a zvyšovat nepřímé. To uvolňuje ekonomickou aktivitu, protože lidé mají pak vyšší motivaci pracovat, což zvyšuje konkurenceschopnost ekonomiky. Omezí to i daňové úniky, protože klesá chuť vyhýbat se daňovým povinnostem."

Jahn, který je nestraník, v této souvislosti odmítl komentovat některé spekulace o tom, že sociální demokracie tím chce vytvořit alternativu k rovné dani ODS a tak si připravit lepší podmínky pro blížící se volby. "Nevidím vše prismatem politického boje. Já to vidím tak, že je to dobré pro ekonomiku," uvedl Jahn.

Některé dosavadní návrhy mohou mít jepičí život, například na snížení dnešních sazeb daně z příjmů fyzických osob. "Já bych do nich nesahal. Spíš bych preferoval snížení ostatních nákladů práce, to je pojištění. Rozumnou věcí by naopak bylo rozšíření pásem daňových sazeb, což je ochrana proti inflaci," řekl Právu premiérův ekonomický poradce Jan Mládek.

Opozice má výhrady

U koaličních partnerů ČSSD mohou případné návrhy uspět, protože ti podporují snížení přímých daní. U opozičních stran záleží na na tom, co se dostane do konečného návrhu. Například ODS by ráda radikálně zúžila okruh daňově odčitatelných položek, ale jen v koncepci rovné daně, kdy by současně sazba daně z příjmů klesla na 15 procent.

Ekonomický expert ODS Martin Kocourek včera ČTK řekl, že návrh ČSSD mu nepřipadá důvěryhodný. "Já mám pocit, že je to nějaký výkřik do tmy, nikoli věc, která by byla promyšlená a myšlená vážně. Bude potřeba si počkat tak tři měsíce, jestli ČSSD zase nebude chtít daně zvyšovat," řekl. Snižování daňové zátěže je ale podle Kocourka obecně krok správným směrem.

Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik pro ČTK uvedl, že sociální demokracie se nachází v rozkladném stavu, panuje v ní obava z dalšího poklesu preferencí a zhoršování volebních výsledků, a proto udělá cokoli, aby si vylepšila profil. Snížení daní bez toho, že by se řeklo, co nahradí potřeby a výpadek státních financí, ale považuje za nebezpečné. Obává se také, že se snižování daní bude dít na úkor nižších a nejnižších příjmových kategorií, ale třeba i zdravotnictví či školství.