Vsetínská zbrojovka spravovala lesy na Slovensku od roku 1958, po rozdělení federace byla ochotná nechat je Slovensku za 700 miliónů korun, Slovensko s tím ale nesouhlasilo. Věc tak řešily soudy.

Podle slovenského listu Pravda to byly právě ony, kdo řízení prodloužil na tolik let. Třemi rozhodnutími zbrojovce nejprve lesy vzaly a zdůvodnily to tím, že poté co se ze státního podniku přeměnila na akciovou společnost, ztratila na lesy nárok. Pak ale rozhodly opačně a majetek vsetínské firmě vrátily.

Ještě rozhodnou české soudy

Verdikt ve prospěch firmy z České republiky posvětil v roce 2003 také Ústavní soud SR. Případ ale navzdory tomuto rozhodnutí není ještě uzavřen. Krajský soud v Ostravě ještě rozhodne, zda lesy zařadí do majetku zbrojovky, jejíž část je od roku 1998 v konkurzu.

"Pozemek leží na území slovenských obcí Lysej pod Makytou, Červeného Kameňa, Lednice a Zubáka," řekl Pravdě Milan Beláček ze slovenského ministerstva zemědělství. Obce leží západně od města Považská Bystrica.

Zbrojovka dnešním předáním lesů do svého majetku i správy získá nejenom území, na němž se roční těžba dřeva pohybovala na úrovni 20 tisíc krychlových metrů v hodnotě zhruba 30 miliónů slovenských korun, ale i atraktivní myslivecký revír Zápechová.

Omezená těžba

Zbrojovka majetek sice fakticky získala, ale nesmí s nim nijak nakládat. Lesy jsou na území, na něž se vztahuje opatření, že po větrné kalamitě se na tomto území nesmí těžit žádné dřevo s výjimkou tzv. kalamitní těžby, tedy těžby poškozených a spadlých stromů. Zbrojovka tak nemůže les vytěžit a dřevo prodat.

Podle deníku Pravda však může být výsledek kauzy tzv. Vsetínských lesů precedentem z hlediska privatizace státních lesů. Podle slovenských zákonů totiž půdní fond nelze privatizovat. "Definitivní výklad kauzy slovenskou justicí ale znamená, že předmětem privatizace může být lesní majetek státu, který je na území Slovenska," doplnil Beláček.