Kromě fanoušků se na Baselworld sjíždějí obchodníci a odborná veřejnost z celého světa. Mnoho z nich se potkává jednou za rok právě na této akci, případně ještě na konkurenčním veletrhu SIHH, proto velmi často při vítání zaznívalo, že si to všichni musejí letos pořádně užít, protože příští rok už nebude důvod do Basileje jezdit.

Obavy to nebyly liché, Baselworld se už několik let potýká s úbytkem vystavovatelů. Vše začalo v roce 2013, kdy byla dokončena přestavba obřího výstavního centra za v přepočtu více než devět miliard korun. Organizátoři si začali účtovat víc peněz a na značky měli i další nároky, například ohledně lepšího designu jejich výstavních prostor.

A tak nastal pád. Zatímco v roce 2011 vystavovalo 2000 společností, v roce 2017 už to bylo jen 1300. Není se čemu divit, pro mnoho menších značek se najednou stal výdaj na veletrh neúnosným a další peníze raději investovali jinam a zajistili si prostor poblíž výstaviště, což v minulých letech býval velmi častý jev. Kdo si to nemohl dovolit nebo chtěl ušetřit, ten si pronajal obchod nebo třeba restauraci v okolí a zval lidi tam. Letos ale tento trend takřka úplně vymizel.

Hlavní výstavní hala veletrhu.

Hlavní výstavní hala veletrhu.

FOTO: Arnd Wiegmann, Reuters

Vale ale daly veletrhu i větší značky. U nich totiž nejde jen o cenu pronájmu, ale i o náklady na výstavbu. Třeba u Rolexu se uvádí, že stavba jeho výstavních prostor, které firma využívá vždy po více sezón, vyšla na více než miliardu korun. Příkladem za všechny značky je významný Hermès, který se letos přesunul na zmíněný SIHH.

O podobném kroku se v posledních měsících v kuloárech šuškalo o více značkách a vody nejvíce rozbouřil nový šéf Breitlingu Georges Kern, který v rozhovoru pro respektovaný web WatchesbySJX.com prohlásil, že v digitální době už jeho firma veletrhy nepotřebuje a novou a pro značku zásadní kolekci neoznámil jako ostatní firmy na Baselworldu, ale už s předstihem.

Vše umocnili samotní organizátoři veletrhu, kteří akci letos zkrátili o dva dny a výrazně snížili počet vystavovatelů na pouhých 650. Šéf organizující společnosti René Kamm sice v tiskové zprávě po konci letošního ročníku prohlásil, že tento počet považuje za optimální, ale je to od něj spíše jen povinné pozitivní vyjádření.

Vnější část výstaviště u hlavního vchodu.

Vnější část výstaviště u hlavního vchodu.

FOTO: Vojtěch Pospíšil, Novinky

Letos totiž zůstalo zavřené třetí patro hlavní haly. Pohled na vypnuté a do tmy vedoucí eskalátory obstavené zábranami nebyl zrovna povzbudivý, hlavně se ale jedná o ekonomický problém. Zmíněné patro totiž bylo přistavěno před 10 lety a vyšlo na několik miliard korun. V prostorách výstaviště se sice během roku pořádají i další akce, ale příjmy z Baselworldu jsou naprosto zásadní.

Hlavní hráči zůstávají

Bylo to tak trochu paradoxní srovnání. Značky sice letos nepředstavily žádné unikátní novinky, jak už jsme psali, a pouze rozšířily současné kolekce, ale dá se očekávat, že budou mít dobrý rok. Potvrzuje to i Elizabeth Doerrová z odborného webu QuillandPad.com. „Přes všechny varovné signály před Baselworldem jsem se vrátila domů s pocitem, že značky jsou na tom dobře,“ uvedla pro Novinky.

U samotného veletrhu ale všichni čekali, jak vše dopadne. Ještě během přehlídky každý sháněl informace o tom, kdo se jak plánuje rozhodnout, a ve skupinkách novinářů i prodejců se řešily různorodé scénáře dalšího vývoje.

Konečně ve středu bylo oznámeno, že nejdůležitější hráči jako Rolex, Swatch Group, Patek Philippe, Chopard nebo Chanel potvrdili účast na dalším ročníku. Zůstává dokonce i zmíněný Breitling, který byl v uvažování o odchodu nejhlasitější.

Vypadá to, že veletrh zažehnal to nejhorší, ale zatím není jasné, na jak dlouho tyto firmy podepsaly nové smlouvy. Většina lidí z oboru se navíc shoduje, že takhle to dál nepůjde.

Veletrh Baselworld.

Veletrh Baselworld.

FOTO: Georgios Kefalas, ČTK/AP

„Nemám pochyb o tom, že Baselworld přežije,“ řekl Novinkám Łukasz Doskocz z Ch24.pl, největšího polského webu věnujícího se hodinkám. „Ale musí se rychle adaptovat a být méně chamtivý,“ dodal k vysokým cenám pro vystavovatele.

Souhlasí s ním i český novinář Robert Čapek, který byl letos na Baselworldu podesáté. „Letos bylo vystavovatelů viditelně méně. Sice bylo fajn, že člověk nenaběhal na cestě k jednotlivým značkám tolik kilometrů, ale zase se tu nepředvedli výrobci, kteří dlouhá léta tvořili páteř výstavy a jejichž tvorba bolestně chyběla,“ řekl.

„Pokud by se třeba po příštím ročníku rozhodla odejít některá z klíčových značek, byla by to pro Baselworld citelná ztráta, se kterou by se při současném velkém poklesu vystavovatelů jen těžko vyrovnával. Nemusel by tak být zajímavý a relevantní, a to jak pro novináře, tak obchodníky,“ dodal Čapek.

Zdá se tak, že před Baselworldem jsou dvě cesty. Může pokračovat v letos nastoleném trendu a stát se událostí, kde si všichni jen odbydou povinnost. Navíc s konstantní hrozbou úprku velkých firem, protože třeba Swatch Group sdružující kolem 20 značek by snadno uživila vlastní akci bez konkurence a dle svých vlastních pravidel. Nebo se adaptuje a opět se stane monumentální akcí, u níž bude opět platit, že kdo tam nebyl, ten jako by v branži neexistoval.