Rozpočet na příští rok s tímto výdajem nepočítá, řekl ve čtvrtek první náměstek ministra financí Eduard Janota.

Vláda proto bude muset rozhodnout, kde potřebné miliardy korun vezme. Část peněz může získat z rozpočtové rezervy, další prostředky bude muset pravděpodobně získat škrty ve výdajích.

Kabinet bude muset prostředky vyplatit, pokud se Slovensko nerozhodne vůči rozsudku arbitrážního soudu odvolat. Tamní ministr financí Ivan Mikloš dnes řekl, že odvolání zvažuje. Podle pravidel na to má čas 120 dní, na úhradu částky je lhůta 30 dní.

ČSOB vymohla v arbitrážním řízení na slovenském státu 24,7 miliardy korun. V roce 1993 banka dala úvěr státní společnosti Slovenská inkasní, aby mohla odkoupit špatná aktiva. Firma ale splatila jen část závazků, zbytek, ve výši téměř 10,6 miliard, odmítla uznat.

Dluh mezitím vyšplhal až na 32,4 miliardy korun. Mezinárodní středisko pro řešení investičních sporů rozhodlo, že ČSOB náleží více než dvojnásobek původní sumy. Výsledek sporu Právu potvrdil mluvčí ČSOB Milan Tománek.

Slovenský ministr financí Ivan Mikloš ve čtvrtek oznámil, že Slovensko ještě zváží, zda se proti rozhodnutí arbitráže odvolá. "Je to výbuch časované miny, kterou tu zanechaly předchozí Mečiarovy vlády," řekl Mikloš. Podle něj Mečiarova vláda se problémům s ČSOB dostatečně nevěnovala a z jejího úvěru financovala nedobytné pohledávky.

Pokud by se Slovensko rozhodlo, že se neodvolá a dluh zaplatí, zvýší se schodek veřejných financí o téměř dvě procenta. Podle rozhodnutí arbitrážního soudu ve Washingtomu má Slovensko čas na splacení dluhu do 28. ledna, pokud se rozhodne, že dluh zaplatí. Pak se částka zvýší o pět procent. Na odvolání má země 120 dní.

Banka měla české i slovenské akcionáře

Pokud Slovensko nesáhne k opravným prostředkům, dlouholetý spor, který fakticky vzešel z rozdělení federace, bude definitivně uzavřen.

Protože ale ČSOB nevysoudila na slovenském státu celou nárokovanou sumu, bude jí muset na základě dříve vydaných záruk necelých pět miliard doplatit český stát. Je ale možné, že ministerstvo financí se s bankou dohodne na nižší částce.

ČSOB se po rozdělení federace stala jedinou bankou, která měla české a současně slovenské akcionáře. Banku přitom ohrožovaly nesplácené pohledávky, které vznikly převážně v zahraničním obchodu před rokem 1989. Tyto pohledávky musel odkoupit stát, podobně jako to později učinil i u dalších bank, aby ochránil svoji investici a mohl později svůj podíl v bance výhodněji prodat.

Po rozdělení federace uzavřeli akcionáři banky dohodu (Konsolidační smlouvu z prosince 1993), podle níž většinu závazků z očištění převzala česká strana a menší část (zhruba čtvrtinu) státem garantovaná společnost Slovenská inkasní. Toto rozdělení odpovídalo akcionářským poměrům, tedy i poměru budoucích výnosů z privatizace. Česká i Slovenská inkasní získaly od ČSOB na celou operaci úvěr.

Protože český stát potřeboval ochránit svoji majoritní investici v ČSOB, musel v privatizační nabídce garantovat, že tyto nesplacené pohledávky nedopadnou na nového vlastníka, a vydal proto záruku.