Občané, kterým je dnes více než 16 let, se budou moci sami rozmyslet, zda se zapojí do nového systému a začnou si spořit na důchod, nebo zda nechají svůj osud jen v rukou státu a zůstanou jen v průběžném systému. Na rozhodnutí, jakou variantu zvolí, budou mít rok a půl, tedy do konce června 2006.

Pro mladé nový systém povinný

Lidem, kterým zbývá do důchodu deset a méně let, slovenská vláda nedoporučuje přejít na soukromé spoření, protože si už nestačí naspořit dostatečné množství peněz. Naopak pro ty, kterým je dnes méně než 16 let, bude nový systém dvoupilířového spoření, až začnou pracovat, povinný.

Pro ně také má být finančně nejvýhodnější. Podle předběžných propočtů, uváděných slovenským ministerstvem práce, se například spoření v obou pilířích jasně vyplatí lidem, kterým je nyní 17 let. Pokud by dostávali důchod - do kterého ovšem odejdou podle předpokladů vlády až v 65 letech - jen od státu, obdrželi by v dnešních sumách asi 12 800, zatímco důchod složený z 1. průběžného pilíře a z druhého, kapitálového, by již činil 17 700 korun.

Výhody i pro třicítníky

Výhodné by mělo být spoření ve dvou pilířích i pro současné třicátníky. Ti by si mohli kapitálovým spořením přilepšit na důchod kolem tisícovky až dvou tisíc. Lidé blížící se čtyřicítce by si však přilepšili už jen několik stokorun. Občanům, kterým je 45 a více let, už by se kapitálové spoření nevyplatilo.

"Tento systém má zajistit základní, i když přiměřený důchod. Každý, kdo se chce zabezpečit ještě lépe, má rozsáhlé možnosti v rámci třetího, dobrovolného systému," řekl v Bratislavě před nedávnem českým novinářům ministr práce, sociálních věcí a rodiny SR Ľudovít Kaník.

Na Slovensku, stejně jako u nás, se mohou lidé navíc dobrovolně důchodově připojistit (třetí důchodový pilíř). Peníze však mohou šetřit i jinými způsoby - mohou uzavřít životní pojistku nebo si založit dlouhodobý bankovní vklad: "Mohou udělat všechno, co má charakter dlouhodobého ukládání prostředků a stát to daňově zvýhodňuje," dodal Kaník.

Polovina platby na osobní účet

Kdo se zapojí do druhého pilíře, bude si polovinu dosavadních odvodů na důchod odvádět na svůj osobní důchodový účet, který si založí u jedné z osmi důchodových správcovských společností.

Nebude tedy platit vyšší pojistné než dosud. Polovinu ze současné 18procentní platby odvede do státního fondu (9 %) a polovinu (9 %) do soukromého. Minimální doba spoření v kapitálovém systému je deset let.

Tento systém doporučují zavést v ČR lidovci a unionisté. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) od něj však odrazuje. Systém má totiž i svá rizika. Hlavním z nich jsou vysoké transformační náklady.

Důchody i dál ze státní kasy

Státní sociální pojišťovna, která vyplácí průběžně financované důchody, přijde přerozdělováním peněz do soukromého kapitálového spoření o své dosavadní příjmy. Vyplácet dosavadní důchodce však bude muset i nadále. Slovenský ministr Kaník v tom však žádný problém nevidí. Slovensko se pojistilo tím, že z výnosů privatizace vytvořilo rezervní fond ve výši 70 mld. SKK.

"Máme rezervu, která by nám podle našich odhadů měla vystačit na sedm až deset let. A zároveň víme, že dopady, které jsou vyčísleny zhruba na 1 % HDP, budou bez větších problémů financovatelné z všeobecných zdrojů, které má státní rozpočet k dispozici," uvedl Kaník. Je přesvědčen, že kdyby SR změnu neudělalo, stálo by ho to nakonec víc peněz: "Nutnost a rostoucí tlak na dofinancování deficitů, které jsou v důchodovém systému, by nakonec tento systém úplně zničily. Takže touto změnou jsme vlastně ušetřili, i když to samozřejmě znamená, že 40 let musíme snášet transformační náklady. Ale je potřeba to vidět v širším kontextu. Bez této změny by náklady byly o mnoho vyšší."

Dalším rizikem je, že nikdo neví, jak budou soukromé fondy hospodařit a zhodnocovat občanům jejich vložené peníze. Slováci sázejí na dobré zahraniční zkušenosti. Stát bude lidem jejich vklady jistit proti nezákonnému chování fondů, nikoliv však proti špatným investicím.

V ČR se vedou první výpočty

Zatímco na Slovensku od soboty rozjíždějí reformu naostro, v Česku zveřejnil odborný tým pro důchodovou reformu, vedený Vladimírem Bezděkem z ČNB, první významné závěry svého zkoumání. Z nich jednoznačně vyplynula potřeba reformy. Pokud by se nic nezměnilo a důchodový systém by byl ponechán v dnešním stavu, stal by se v budoucnu podle propočtů finančně neudržitelný, a to i přesto, že do roku 2020 se očekávají přebytky.

"Pokud nebude změněna dosavadní legislativa, bude deficit systému dlouhodobě dosahovat úrovně 4 až 5 procent HDP ročně. Systém tak bude v čase kumulovat dluh ve výši téměř 120 % HDP v roce 2065 a přes 260 % do konce tohoto století," uvádí se v prvních závěrech odborného týmu.

Dalším závěrem je, že valorizace důchodů by musely být jen minimální: "Analýza jasně dokumentuje, že rychlejší než minimální valorizace důchodů by měla citelný efekt na výši výdajů důchodového systému a velikost deficitu, resp. dluhu systému."