S liberalizací se zde zatím nezačalo a v domácí legislativě chybí termín pro úplné otevření trhu, zatímco unie se začíná shodovat na termínu plného otevření k 1. červenci 2007. Uvedl to ředitel odboru elektroenergetiky ministerstva průmyslu a obchodu Josef Fiřt.

Poslanci chtějí tempo liberalizace trhu urychlit

U elektřiny již v tuzemsku proběhly dvě etapy otevírání trhu a úplná liberalizace, kdy i domácnosti budou mít možnost volit si dodavatele elektřiny, bude podle energetického zákona v roce 2006. Poslanecká iniciativa nicméně chce tempo ještě urychlit. EU nyní diskutuje nad sjednocením tempa liberalizace u elektřiny a plynu. Podle posledních návrhů směrnic to vypadá na otevření trhu pro všechny konečné zákazníky vyjma domácností u obou trhů od července 2004 a úplné otevření od července 2007.

Česká republika se bude snažit směrnice po jejich schválení urychleně začlenit do zákonů a novelizovat energetický zákon z roku 2000. "Počítáme-li se vstupem do unie v pátém měsíci příštího roku, tak bychom měli mít legislativu, která je platná v evropských státech," řekl Fiřt. Zatímco trh s elektřinou by měl proti unii náskok, v plynárenství budou stát úředníci před problémem. Nyní má totiž země vyjednané přechodné období a se zahájením otevírání trhu se počítá až od roku 2005.

Plyn totiž na rozdíl od elektřiny závisí na dlouhodobých kontraktech. Ministerstvo proto již zahájilo práce na vládní novele energetického zákona. Nejasný je i vývoj cen plynu, které jsou podle odborníků v ČR proti průměru EU nižší. "K určité deformaci může docházet," připustil Fiřt s tím, že domácnosti by se ale měly spíše obávat nepříznivého vývoje měnových či ropných trhů či vyostření mezinárodní situace.

ČR nemusí nic měnit v jaderné energetice

Jaderná bezpečnost energetických zařízení odpovídá standardům běžným v Evropě. Evropská komise nikdy neměla zvláštní připomínky k českým jaderným zařízením a nemá rovněž žádný závazný předpis, kterým by určovala podíl výroby elektřiny z jednotlivých typů zdrojů.

Česká republika má vyšší energetickou náročnost tvorby hrubého domácího produktu než je průměr EU, ale se vstupem do EU snižování tohoto ukazatele svázáno není. Tuzemská energetická náročnost podle Fiřta přibližně odpovídá náročnosti v jiných kandidátských zemích. Energetický regulační úřad funguje v ČR druhým rokem a jeho míra nezávislosti je dle Fiřta přiměřená zemím EU. Některé státy patnáctky, příkladně Německo, dokonce ani regulátora nemají.

Kritika nízkého podílu obnovitelných zdrojů

EU kritizuje ČR za nízký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energií, ale podle Fiřta v ČR nejsou hlavně podmínky pro výrazný nárůst. Máme jen omezenou sílu vodních toků, málo vhodné zemědělské půdy pro energii z biomas, nemnoho míst pro větrné elektrárny. Stát ale "čistou" energii podporuje vyššími výkupními cenami či příspěvky na projekty. Na zákonu o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů se pracuje.