Jde například o karlovarskou Becherovku, Český Telecom, Ústav jaderného výzkumu v Řeži, České přístavy, Ústav nerostných surovin nebo napajedelský Hřebčín, a především o 29 vodohospodářských organizací po celé republice. 

Rozhodnutí Evropského soudního dvora jsou přitom jednoznačná: zlaté akcie jsou neslučitelné se svobodou volného pohybu kapitálu, a proto jsou nepřípustné.

Podraží voda?

Právě ztráta zlaté akcie v posledně jmenovaných společnostech může podle názoru některých politiků způsobit zvýšení cen vody. To na dotaz Práva připustil ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD).

"Neobávám se však, že bychom kontrolu zcela ztratili, neboť jsme připravili novelu zákona o vodovodech a kanalizacích, v němž předpokládáme vznik regulačního úřadu, který by měl za úkol dohlížet nad tím, aby cena vody nenarostla neúměrně k vztahu k nákladům," řekl.

Místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Martin Kocourek (ODS) naopak tvrdí, že ztráta zlatých akcií ve vodárenských společnostech by neměla mít vliv na zvýšení cen. Jak řekl Právu, postačí regulační činnost antimonopolního úřadu, případně obcí. I když, jak dodal, většina z nich se už akcií, které na ně byly bezúplatně převedeny, zbavila. "Myslím, že zlaté akcie v těchto společnostech neměly vliv na cenu," řekl Kocourek. 

Zlaté akcie jsou přežitek

Zatímco část ministrů není ze zrušení zlatých akcií příliš nadšena, ekonomové a také někteří pravicoví politici to považují za krok správným směrem. 

Podle někdejšího ministra financí, nyní hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka jsou zlaté akcie historickou záležitostí. "Já bych je zrušil. V některých podnicích možná zlatá akcie nějaký smysl má, ale ve většině případů je to už zbytečná věc a vliv státu v těch společnostech je velice omezený," uvedl pro Právo.

Zlaté akcie zavedla vláda při privatizaci začátkem devadesátých let. V každé společnosti měly jiný význam - např. měly zabránit změně názvu, přestěhování do zahraničí či změně výroby. Nejde přitom o českou specialitu. Např. dolnosaská vláda tak obdobně udržuje vliv v automobilce Volkswagen. 

Jak řekl Právu šéf evropské kanceláře České spořitelny Petr Zahradník, v západní Evropě si touto cestou někdy v padesátých či šedesátých letech státy zajišťovaly kontrolu nad určitými oblastmi. "Dnes už to není zapotřebí," prohlásil Zahradník.