Kompenzace budou při letech kratších než 1500 kilometrů činit 250 eur (v přepočtu přes 7600 korun) a na dálkových linkách 600 eur (18 600 korun). Cestující je bude moci žádat v případě, že let se neuskutečnil prokazatelně vinou letecké společnosti.

Aerolinky se tomu brání a považují to za nefér rozhodnutí. Jejich stížnostmi na uvedenou směrnici se bude zabývat Evropský soudní dvůr. Bez ohledu na to však kompenzace vstoupí 17. února v platnost. Obávají se jich i České aerolinie (ČSA), přestože patří z hlediska pravidelnosti letového provozu k evropské špičce.

Lety zdržuje počasí i delší odbavování

"Podle hodnocení asociace AEA dosáhly v říjnu ČSA z pětadvaceti evropských leteckých dopravců vůbec nejnižšího průměrného zpoždění časů letů. Za letošní leden až říjen zaujímají v tomto ukazateli šesté místo. Předstihli jsme i takové dopravce, jako jsou SAS, Finnair či Brussels Airlines," sdělila mluvčí ČSA Jitka Novotná.

Kromě extrémních výkyvů počasí působí na pravidelnost dopravy řada dalších faktorů, které samotní dopravci nemohou nijak ovlivnit. Například bezpečnostní opatření na letištích, která musela být zpřísněna po teroristickém útoku na USA v září 2001 a jež podstatně prodloužila čas nutný k odbavení cestujících i zavazadel.

"Největší dopad na včasnost odletů a příletů má ale nebývalá hustota leteckého provozu nad Evropou. Jen za loňský rok vzrostl provoz nad Českou repoublikou o více než pětinu," informovala Novotná.