Článek
„Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. ČR je v tomto ohledu specifická, kdy disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku (133 hektarů), ale i jednou z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha),” uvádí materiál.
Kdyby byl limit zaveden, dotklo by se to podle materiálu podniků s významnou živočišnou a rostlinnou výrobou, které naplňují i mimoprodukční funkce zemědělství. Naopak třeba v sousedním Rakousku zemědělci po překročení limitu 60 tisíc eur (1,5 miliónu korun) už žádné další dotace nedostávají. Podobně to funguje i v Polsku.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Vládou schválený dokument definuje pozici ČR pro vyjednávání o budoucnosti evropské zemědělské a potravinářské politiky. Stát by například uvítal pokračování dobrovolných plateb na produkci citlivých komodit. V nich si loni čeští zemědělci řekli o 3,3 miliardy korun.
Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v Česku je holding Agrofert, který do loňského února vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Pak jej kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenského fondu. Agrofert obhospodařuje podle svého webu 103 tisíc hektarů polí.
Na přímých platbách podle plochy zemědělské půdy (tzv. SAPS) si loni zemědělci podle údajů ministerstva řekli o zhruba 12 miliard korun. Celková suma určená na přímé platby byla 21,9 miliardy korun. V rámci plateb na tzv. ozeleňování neboli greening si loni zemědělci řekli o 6,6 miliardy korun. Podle zjištění magazínu Dotyk získal Agrofert v roce 2015 od státu a z EU na zemědělských dotacích 788 miliónů korun.
Vysoké limity na projekt
Další peníze dostávají zemědělci na investiční akce například v evropském zemědělském rozvojovém programu. Zemědělci v současné sedmiletce do roku 2020 mohou čerpat skoro 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek představují evropské zdroje. V něm činí dotační limit 150 miliónů korun na projekt, což je kritizováno mimo jiné Asociací soukromého zemědělství ČR. Takto velké projekty podle ní krajině neprospívají.
Podle Evropské komise by měly mít členské státy po roce 2020 větší prostor při rozhodování o tom, jak konkrétně chtějí dosáhnout cílů společné zemědělské politiky Evropské unie. S konkrétními legislativními návrhy hodlá přijít do léta letošního roku, v návaznosti na jednání o budoucím víceletém finančním rámci.