"Tato úprava klientům zajistí jasné podmínky hry a znemožní stavebním spořitelnám lákat klienty na sliby, které nebudou mít dlouhého trvání," řekl náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Spořitelny by podle něj měly vydělávat na úrocích z úvěrů a ne na vysokých poplatcích.

Resort se při přípravě zákona inspiroval letním rozhodnutím antimonopolního úřadu, který dal spořitelnám téměř půlmiliardovou pokutu právě za to, že se údajně domlouvaly na zvyšování poplatků.

Klient se v takovém případě nemá šanci bránit, protože odejít od spořitelny a přejít k jiné zákon neumožňuje bez toho, aby přišel o státní příspěvek. Ministerstvo původně uvažovalo i o tom, že by klienti mezi ústavy mohly přecházet, nakonec od toho ale upustilo, protože spořitelny prý mají dostatek vlastních nástrojů, aby lidem migraci znemožnily.

Lidé mají naspořeno 265 miliard

Stát letos na podporu stavebního spoření vyplatil rekordních 15,3 miliardy korun. Loni klientům stavebních spořitelen přispěl částkou 13,3 miliardy, v příštím roce plánuje na podporu vyplatit 14,8 miliardy korun. Průměrná výše státní podpory vyplacené na jednu smlouvu letos klesla na 2434 korun z loňských 2723 korun.

Ke konci září měli lidé celkem u stavebních spořitelen naspořeno 265,9 miliardy korun, uvádí MF. Z údajů ČNB pak vyplývá, že lidé ke konci října spořitelnám dlužili 78 miliard korun. Češi stavební spoření stále využívají především jako dobrý způsob ukládání peněz, protože se státní podporou patří k nejvýhodnějším na trhu.