Jde zatím o druhé řízení proti České republice ohledně státní pomoci. Komise bude podle oficiálního sdělení zkoumat, zda cena, kterou vláda (konsolidační agentura) letos v dubnu zaplatila za odkoupení akcií firmy ISPAT Nová huť od Třineckých železáren, byla skutečně tržní cenou. Třinec vlastnil 10,54 procenta akcií Nové huti a prodal je za 1250 korun za kus.

EK si je vědoma, že cena byla potvrzena dvěma expertízami. Má však prý k dispozici informace, jež naznačují, že tyto odhady mohly cenu nadhodnotit. Pokud by tomu tak bylo, transakce by zahrnovala státní pomoc, kterou by nebylo možné považovat za slučitelnou s právem EU.

Další pochybnost vyvolává transakce, jíž česká vláda převedla na Třinecké železárny 10 000 jejich vlastních akcií za 40 procent nominální hodnoty. Rozdíl mezi touto cenou a plnou hodnotou byl koncipován jako státní pomoc určená na projekty zahrnující vědu a výzkum, ochranu životního prostředí, školení či rekvalifikaci pracovníků a uzavírání některých provozů.

Komise uvedla, že pomoc pro vědeckovýzkumné a ekologické projekty je v souladu s předpisy, pochybuje však o tom, zda sedí pomoc pro školení a uzávěry provozů. "EK tudíž usiluje o vyjasnění podmínek, za kterých byla pomoc na tyto projekty poskytnuta, aby zjistila, zda je v souladu s pravidly EU pro udělování státní pomoci," uvedla.

Třinecké železárny se k dnešnímu rozhodnutí komise nevyjádřily. Jednání probíhala mezi vládou a EK, proto firma nebude celou záležitost komentovat, uvedla její mluvčí Dušana Chreneková.

Druhé řízení

Šetření může buď dospět k závěru, že cena akcií odpovídala tržní ceně a že podpora na školení a uzávěry byla poskytnuta oprávněně. Pokud by naopak komise rozhodla, že byla vyplacena nedovolená státní pomoci, nařídí její vrácení s příslušným úrokem, potvrdila mluvčí českého stálého zastoupení při EU Petra Mašínová.

Vyslovila také obavy z dopadu takového rozhodnutí na celý protokol týkající se podpory ocelářskému průmyslu, který je součástí přístupové smlouvy a byl předmětem obtížného vyjednávání.

Podle českých expertů však šlo o pomoc vyplacenou před vstupem do EU, o jejíž vrácení už komise nemůže požádat. EK připomněla, že Třinecké železárny nepatří mezi podniky, pro které česká vláda tento protokol vyjednala, takže se na ně nevztahuje. Uvedla, že šetření se omezí pouze na případnou podporu pro Třinec a nebude zpochybňovat restrukturalizační pomoc, kterou obdržely další české podniky v souladu s protokolem.

Je to zatím druhé řízení proti ČR ohledně státní pomoci. Letos v červenci zahájila EK formální šetření státních záruk pro Agrobanku a jejího majitele GE Capital Bank. Sdělila tehdy, že se zaměří na slib vlády krýt škody, které by mohla GE Capital utrpět kvůli žalobám. Zkoumá také tu část smlouvy, která by mohla českou vláda přinutit ke zpětnému odkupu části aktiv Agrobanky.

Třinecké železárny byly privatizovány v polovině 90. let a jejich restrukturalizace se obešla bez státní pomoci. Protože šlo o ziskovou firmu, nebyla zařazena do protokolu k přístupové smlouvě, ačkoli o to její majitelé usilovali. Snažili se proto posléze dosáhnout jiné formy státní podpory, protože si připadali diskriminováni v poměru k podnikům jako Nová huť či Vítkovice.