"Společnost neporušila v roce 2001 ani v jiných letech žádný zákon a v zákonné dvoutýdenní lhůtě je připravena to obhájit," řekl mluvčí Vimpelcomu Michail Umarov. Doplnil, že společnost byla dokonce vyhodnocena jako příkladný plátce daní.

Daňový požadavek je spojen hlavně s dceřinou společností KB Impuls, která drží licenci na síť GSM pro Moskvu a moskevský region.

Hlavním akcionářem Vimpelcomu je ruská společnost Alfa-Group, kterou vede miliardář Michail Fridman. Ten je současně spolumajitelem ropné firmy TNK-BP a norské firmy Telenor.

Další na řadě

"Každý přemýšlel o tom, kdo bude další, a tady to máme," řekl  Andrej Kukk z obchodní  společnosti UralSib.

Extrémně vysoké daňové nedoplatky požadoval stát zatím jen po ropné firmě Jukos, její dluh se vyšplhal už na 26 miliard dolarů.

Exekutoři už nařídili prodej hlavní těžební jednotky Juganskněftěgazu. Prodá ho v aukci 19 prosince. Hlavním zájemcem je plynárenská společnost Gazprom. Ekonomům vadí, že Juganskněftěgaz bude prodán hluboko pod cenou.

Co zamýšlí Kreml

Analytici se rozcházejí v názorech, čeho chce Kreml vyměřováním likvidačních nedoplatků dosáhnout. Jedni tvrdí, že v postižených firmách chce zvýšit svůj vliv. Společnosti totiž musí prodat své části a tím se oslabí. Nebo zda je to jen pomsta oligarchům, kteří tyto velké společnosti ovládají.

"V širších souvislostech to ale z mnoha důvodů musíte nazvat eskalací. Není to zcela jasné, je to znamení, že na radaru vládních úředníků, kteří se snaží přerozdělit vliv na ekonomiku, není jen energetický sektor," řekl ekonom americké investiční banky Goldman Sachs Rory MacFarquhar.

Další možnost je i to, že se Kreml snaží odvrátit kritiku za to, že zlikvidoval Jukos a napadáním dalších firem odvrací podezření, že mu jde jen o tuto firmu.