Osoby, které jsou zodpovědné za karletové dohody firem, nejsou nyní v ČR nijak stíhány. Hrozí jen pokuta samotné firmě. Kriminalizace osob je běžná například ve Spojených státech nebo Velké Británii. "Tam osobě, která uzavře kartelovou dohodu, hrozí nejen vysoká sankce, ale i vězení. Myslím si, že takováto hrozba, ne samotná realizace, již postačuje, aby měla dostatečný odstrašující účinek," řekl Bednář novinářům. Nyní prý firmy nízká výše pokut od nekalých praktik neodradí.

Zákon nyní umožňuje antimonopolnímu úřadu dát pokutu ve výši 10 miliónů korun nebo pokutu až ve výši 10 procent ročního obratu firmy. Bednář by rád sankce zvýšil. Je však pravda, že maximální možné pokuty, tedy deset procent z čistého obratu úřad stále neúplně využívá.

Jako třetí směr změny vidí předseda úřadu narušovat kartel zevnitř. "Dát možnost firmám, pro které je kartel svěrací kazajkou, aby podaly informace úřadu. Ten pak má šanci rychle zasáhnout a za to nabízí prakticky stoprocentní odpuštění sankce," uvedl. Systém by tak měl posílit motivaci toho, kdo první poskytne o kartelu informaci.

ÚOHS nyní využívá tzv. Leniency program, který umožnuje neudělit pokutu firmě, která, ač se sama kartelu účastní, na nedovolené dohody upozorní dříve, než se jimi začne ÚOHS zabývat.

Stovky miliónů do státního rozpočtu

Antimonopolní úřad ročně obdrží stovky podnětů ohledně porušení hospodářské soutěže. Loni zahájil správní řízení v 35 případech u dohod narušujících soutěž, o rok dříve téměř v pěti desítkách. Celkový objem udělených pokut činil loni zhruba 450 miliónů korun. Ty vylepšily státní rozpočet.

Letos úřad zatím udělil největší pokutu 484 miliónů korun šesti spořitelnám v souvislosti se zvyšováním poplatků na trhu stavebního spoření. [celá zpráva] Ty proti ní podaly tzv. rozklad. Výše pokut letos rapidně stoupla, největší firmy dostávají postihy v řádu desítek miliónů korun.