Hlavní obsah

Dvojí kvalita potravin trvá. Biti však někdy jsou i němečtí zákazníci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Praktiky, kdy se pod stejnou značkou prodává v Česku horší zboží než za hranicemi, trvá. Ministerstvo zemědělství ve čtvrtek informovalo o dalších testech, které to prokazují. Podle výsledků se v Česku prodával třeba kečup, kde bylo oproti zahraničí méně rajčat, nebo chudší varianta pizzy. Třeba u dýňové kojenecké výživy však naopak dostali zákazníci v Česku lepší zboží.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ilustrační foto

Článek

Ministerstvo zemědělství nechalo otestovat celkem 21 produktů z obchodních řetězců z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Zaměřilo se na kojeneckou výživu, krmivo pro zvířata a privátní značky obchodních řetězců.

Jedenáct výrobků bylo odlišných, tři mírně odlišné a sedm vyhodnotili odborníci jako stejné.

„Test odhalil například kečupy obsahující rozdílné množství rajčat. Špagety pro český a slovenský trh byly vyrobeny z běžné pšenice, zatímco pro rakouský trh z výrazně kvalitnější tvrdé pšenice. Ananasové plátky pro Německo a Rakousko byly nakládány v ananasové šťávě, pro ČR, Slovensko a Maďarsko v cukerném sirupu,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Místo sýra náhražka

Rozdíl byl i v mražené salámové pizze. „Zatímco v německé byly použity eidam a mozzarella, v pizze stejného řetězce pro český trh byl analog sýra, tedy náhražka vyrobená z rostlinných tuků. Stejný řetězec také v Německu prodává pomerančovou limonádu slazenou cukrem s obsahem pomerančové šťávy. V ČR obsahuje ‚stejná‘ limonáda umělá sladidla a pomerančová šťáva je nahrazena levnější jablečnou,“ doplnil resort.

Jen mírně se výsledky lišily u instantní kojenecké výživy. Přičemž u tohoto zboží se ukázalo, že hůře na tom mohou být někdy i v Německu – dýňová kojenecká výživa stejného výrobce určená pro český trh obsahovala 90 procent dýně, zatímco německá jen 65 procent, zbytek byl nahrazen škrobem, napsalo ministerstvo.

„Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu. V těchto průzkumech budeme dále pokračovat, budeme je zveřejňovat a ukazovat na ty firmy, které tuto nekalou obchodní praktiku používají,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle ministerstva došlo od zveřejnění prvního průzkumu dvojí kvality v červenci 2017 k velkému posunu a výrobci a řetězce, které ministr oslovil, avizovali, že budou u některých produktů měnit receptury.

Milióny na testování

Na problematiku dvojího složení potravin poukazují i v řadě dalších zemí. Nedávno třeba test Chorvatského potravinového úřadu odhalil, že dětská výživa německé značky HiPP dodávaná do Chorvatska obsahuje méně zeleniny než stejný produkt v Německu. [celá zpráva]

Podle litevské studie u produktů stejných značek prodávaných v Litvě a Německu existují významné rozdíly ve složení, v chuti, barvě nebo konzistenci. [celá zpráva]

Eurokomisařka Věra Jourová, která má na starost mimo jiné ochranu spotřebitelů, nedávno uvedla, že Evropská komise uvolní na testování potravin letos asi milión eur (cca 26 miliónů korun). [celá zpráva]

Reklama

Výběr článků

Načítám