Návrh byl součástí už vládní návrhu novely zákona o provozu na pozemních komunikacích. Ten však v říjnu ve třetím čtení neprošel Sněmovnou. Zrušení jednodenních známek v ní navrhoval poslanec Miroslav Kapoun (ČSSD) a podporovalo ho i ministerstvo dopravy.

Poté, co místopředseda vlády Martin Jahn seznámil s tímto záměrem generálního ředitele Evropské komise (EK) pro energetiku a dopravu F. Lamoureuxe, však od toho MD upustilo.

Lamourex totiž prohlásil, že EK by zrušení jednodenního poplatku považovala za nejzávažnější porušení legislativy EU, což nelze akceptovat, i kdyby byl nahrazen třídenním poplatkem. Ministři Milan Šimonovský, Pavel Němec a Cyril Svoboda o tom v listopadu informovali vládu a doporučili jednodenní známku ponechat.

Nyní je už v parlamentu nová vládní předloha, doplněná o některé připomínky poslanců. V prvním čtení by se jí Sněmovna měla zabývat v polovině prosince. Na dotaz Práva, zda opět navrhne zrušení jednodenních známek, Kapoun odpověděl: "Uvažuji o tom, ale budu se muset ještě poradit."

Směrnice stanoví poplatek osm eur

Směrnice EU stanoví pro jednodenní známku, která je určena pouze pro nákladní vozidla, cenu osm eur. Česká republika ji tedy může měnit pouze v závislosti na změny kursu koruny k euru. A protože ten je poměrně stabilní, bude i pro rok 2005 jednodenní známka za 250 korun.

Naopak Kapoun je přesvědčen, že o možnosti jednodenní poplatek zrušit by ministři měli s Evropskou komisí ještě jednat. "EU skutečně stanovila, že musí být krátkodobé známky. Podle mne by ale krátkodobou byla i známka třídenní za třikrát osm eur, tedy za 650 korun," prohlásil poslanec.

Ročně se v České republice prodá kolem 450 tisíc jednodenních známek. "Z toho se dá snadno spočítat, jakým finančním přínosem by přechod na třídenní známku byl. Navíc by řidiči při průjezdu ČR tolik nespěchali, aby to za den stihli, a konečně začali dbát i o předepsaný odpočinek," je přesvědčen Kapoun.

Hanák: vláda měla vyjednat výjimku

Také podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla je zrušení nebo alespoň zdražení jednodenní dálniční známky pro Českou republiku velmi žádoucí. "Od ledna, kdy se v Německu začne platit elektronické mýtné, hrozí v ČR další nárůst kamiónové dopravy až o desítky procent. Již od května letošního roku, kdy naše repoublika vstoupila do EU, přitom provoz kamiónů na českých silnicích narostl podle odhadů o 20 až 30 procent," řekl Míl na tiskové konferenci.

Podle dopravců je chyba na straně vlády. "Ta měla před vstupem do EU na fakt, že české silnice budou po zavedení elektronického mýtného v okolních zemích pro tranzit výrazně levnější, pamatovat a vyjednat výjimku," tvrdí prezident Svazu dopravy Jaroslav Hanák. Na řešení podle něj není pozdě ani nyní. "Není důvod, aby se ČR v tak zásadní věci nepustila do sporu s EU," dodal.

Na výši mýtného se Unie neshodla

Podstatně více než dnes budou muset silniční dopravci platit za průjezd Českou republikou po zavedení elektronického mýtného, s nímž se počítá od roku 2006. Na rozdíl od krátkodobých známek směrnice EU neurčují, kolik se má za mýtné platit. Členské země se totiž nemohou shodnout na výši poplatku. Jih Evropy požaduje co nejnižší mýtné, a středoevropské země ho chtějí kvůli silnémi tranzitu kamiónové dopravy co nejvyšší. Zůstává tedy jen na libovůli jednotlivých států, jak si to stanoví.