Podle šéfa nejstarší bosenské mlékárny Milkos Adina Fakiče by problémy jeho největšího odběratele mohly regionu způsobit ekonomické zemětřesení. „Bosna a Hercegovina je malá země a každý výkyv na trhu, který bychom mohli nazvat mírným zemětřesením, má silný dopad. Potravinářství je obzvlášť citlivá oblast," řekl Fakić.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Do krize se Agrokor, který je největší soukromou firmou na Balkáně, dostal po vlně akvizic firem a známých značek ze zemí bývalé Jugoslávie financovaných na dluh. Snahu znovu integrovat malé ekonomiky na území, které před 25 lety rozdělila válka, tak nyní ohrožuje dramatický kolaps.

Chorvatská vláda bojuje za to, aby bankrotu původně rodinné firmy, která v regionu přímo zaměstnává 60 tisíc lidí, zabránila. Krize Agrokoru, který podniká v oblastech od uzenin po zmrzlinu, od stavebnictví po turistiku, už v regionu způsobila šokové vlny. Zhruba polovinu pracovní síly totiž podnik zaměstnává mimo Chorvatsko, v bývalých jugoslávských republikách Slovinsku, Srbsku a Bosně a Hercegovině.

Obavy z protekcionismu

Srbsko odhaduje, že na Agrokor je přímo či nepřímo napojených na 700 firem a že firma dluží srbským dodavatelům asi 130 miliónů eur (3,4 miliardy Kč). Ve Slovinsku se dluh Agrokoru odhaduje na 40 miliónů eur (1,05 miliardy korun).

"Všechny země v regionu nyní přejdou k protekcionismu," domnívá se Saša Djogović z bělehradského Institutu pro výzkum trhu. Dodává, že zásoby potravin se v dubnu zvýšily o 22 procent, což znamená, že výrobci potraviny raději uskladní, než by je předali společnosti Mercator S, srbské větvi společnosti Agrokor.

Smrtící spirála bez konce

V samotném Chorvatsku odhaduje krizový manažer jmenovaný vládou Ante Ramljak, že 30 procent ze 180 tisíc pracovních míst závislých na Agrokoru by zaniklo ihned po jeho zhroucení. To by vyvolalo "smrtící spirálu bez konce", uvedl minulý měsíc.

Ztrátu pracovních míst může přinést ale i plánovaná restrukturalizace firmy, která zahrnuje rychlý odprodej značné části podniků spadajících pod Agrokor. Mnozí dodavatelé se obávají, že peníze, které jim Agrokor dluží, už neuvidí, protože po uspokojení hlavních věřitelů nic nezbude. Své pohledávky mohli nahlašovat do 9. června, celkový rozsah finančních závazků Agrokoru však zatím není znám.

Dodávky zboží v ohrožení

Dodavatelé dvakrát pohrozili, že dokud nedostanou zaplaceno, zastaví dodávky. Někteří mají nedůvěru ke směnkám Agrokoru, za něž si lze v bankách vybrat hotovost. Pokud je totiž Agrokor bankám neproplatí, mohou banky peníze požadovat po dodavatelích zpět. Dodávky pokračují většinou bez přerušení, ale někteří dodavatelé začínají požadovat platby předem.

Zpět chce své peníze i Adin Fakić z mlékárny Milkos, která vznikla v roce 1952 v socialistické Jugoslávii, přežila válku v Bosně v letech 1992-1995 a v roce 2004 byla zprivatizovaná. Problémy s platbami od Agrokoru začaly v březnu, ale Fakić odmítá upřesnit přesnou výši dluhu. "Dodavatelé potřebují pravidelné a jisté platby, my potřebujeme záruky do budoucna," říká. "Čekáme, že dluh zaplatí."