Hlavní obsah

Sobotka: Brexit se nesmí dotknout stávajících evropských fondů

• Aktualizováno

Česká republika se nechce dostat do situace, kdy by kvůli odchodu Velké Británie z unijního bloku musela krátit příjem peněz z evropských fondů. Před odletem do Bruselu na mimořádný summit 27 zemí k brexitu to v sobotu dopoledne novinářům řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Foto: Petr Horník, Právo

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Článek

Summit má schválit politické pokyny členských zemí k brexitu. V jejich návrhu je obsažen cíl dojednat, že Britové dodrží všechny své finanční závazky ve stávajícím období, tedy do roku 2020.

„My máme ty programy, výzvy, dimenzovány na určitý objem finančních prostředků a neradi bychom se dostali do situace, kdy budeme muset peníze v evropských fondech krátit,” řekl Sobotka. Je na tom podle něj v ČR shoda nejen ve vládě, ale také napříč politickým spektrem.

„Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem,” míní Sobotka.

Musíme se připravit, že peněz ve fondech bude méně
premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Úbytek objemu finančních zdrojů by se tak podle českého premiéra projevil až po roce 2020 v novém evropském víceletém finančním období. „A tam je evidentní, že se musíme připravit, že těch peněz ve fondech bude méně,” poznamenal. Těžko je podle něj možné od čistých plátců, jako je Německo, Nizozemsko nebo Francie, čekat, že budou chtít zvyšovat své platby do společné unijní kasy.

Finanční vyrovnání

Politické pokyny summitu pro Evropskou komisi a tým vyjednavače Michela Barniera v sobotu odpoledne prezidenti a premiéři zřejmě bez potíží potvrdí. V textu je zmíněno "jedno finanční vyrovnání" týkající se otázek spojených jak právě s víceletým finančním rámcem, tak s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou centrální bankou (ECB) či Evropským rozvojovým fondem (EDF) a dalšími nástroji a závazky, v nichž jsou Britové jako členská země Unie účastni.

Komise už státům nabídla také neoficiální podrobnější představu, o čem by se v této věci mělo jednat. Spíše než o konkrétní částku - a média zmiňují až 60 miliard eur (asi 1,6 biliónu korun) - jde o dohodu na způsobu jejího výpočtu, na tom, že bude počítána v eurech a na podobě britského splátkového kalendáře.

Sobotka v sobotu před odletem do Bruselu také potvrdil, že ČR má zájem stát se novým sídlem Evropského bankovního úřadu (EBA), který dosud úřaduje v Londýně. Přesun dvou významných evropských agentur - kromě EBA také Evropské agentury pro léčiva (EMA) - z odcházející Británie s brexitem souvisí.

Šéf unijních schůzek Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v sobotu plánují na summitu předložit návrh kritérií, podle nichž by měla být nová sídla obou agentur poměrně rychle vybrána. O úřad pro léčiva má kromě jiných zájem Slovensko.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám