Šetření se projevuje i v tom, že objem půjček, které jsou i letos výhodné, už neroste takovým tempem jako loni. Navíc došlo ke zdražení zejména u nákladů na bydlení, takže rodinám zůstává méně peněz k volnému použití.

Domácnosti začaly více spořit i za situace, kdy úroky jsou minimální a inflace, která je vyšší než úročení vkladů, vlastně úspory znehodnocuje.

Vyplývá to z Informace o vývoji peněžních příjmů domácností a životních nákladů za první pololetí 2004, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Půjčuje se na bydlení

V prostředí historicky nízkých úrokových sazeb, píše se ve zprávě, výrazně vzrostl zájem domácností o výhodné pořízení nového bydlení - stav jejich hypotečních úvěrů se mezi 30. červnem 2003 a 30. červnem 2004 zvýšil o 37,5 mld. Kč a stav úvěrů ze stavebního spoření o 18,3 mld. Kč, zatímco stav (objemu) spotřebitelských úvěrů domácností (ve stejném porovnání) vzrostl pouze o 6,9 mld. Kč.

Za výhodně půjčky si domácnosti doplňovaly nebo obměňovaly především vybavení domácností, jejichž pořízení či obměnu by při horších úrokových podmínkách patrně odložily.

Lidé nechtějí rizikové bankovní operace

V bankách se zvýšily hlavně korunové vklady, v jejichž rámci domácnosti upřednostňovaly netermínované vklady. Přitom 90% těchto vkladů bylo znehodnoceno inflací (průměrná míra jejich úročení činila pouze 1,3%, přičemž inflace dosáhla např. v květnu 2,7 procenta). Objem devizových vkladů se mezi červnem 2003 a 2004 snížil o 3,6 mld. Kč.

V souvislosti s velmi nízkým úročením tradičních vkladových produktů se domácnosti v rostoucí míře zaměřovaly na relativně bezpečné investiční příležitosti s atraktivnějším výnosem podstatně ovlivněným poskytovanou státní podporou - na stavební spoření (v jeho případě občané v průběhu roku 2003 pohotově zareagovali na omezení rozsahu státní podpory od 1. 1. 2004, uvádí MPSV), životní pojištění a penzijní připojištění.

Finanční prostředky evidované na vkladových účtech příslušných institucí meziročně vzrostly odesítky mld. Kč. Naopak zřetelně ochladl zájem domácností o rizikovější investice do podílových listů otevřených podílových fondů. Čisté prodeje těchto listů (8,6 mld.Kč) byly (s ohledem na pokles výnosnosti uvětšiny podílových fondů) několikanásobně nižší než v 1. pololetí loňského roku.

Své korunové vklady zvýšily všechny typy domácností zaměstnanců, domácnosti zemědělců, osob samostatně výdělečně činných i důchodců. Jen rodiny s dětmi s minimálními příjmy opět použily část dříve vytvořených úspor k úhradě momentálních výdajů.