Takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají tehdy, pokud organizační složky státu, například ministerstva, nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů.

Nároky mohou vést ke zvýšení dluhu

Tyto nároky přitom nejsou finančně kryty, a pokud je chce dané ministerstvo uplatnit, musí na ně resort financí zajistit prostředky. To může vést ke zvýšení státního dluhu a znamená riziko pro státní pokladnu, upozornil NKÚ.

NKÚ prověřoval nakládání s nespotřebovanými výdaji v letech 2014 a 2015 na ministerstvech dopravy, financí, zdravotnictví, zemědělství a pro místní rozvoj. Většina nároků z nespotřebovaných výdajů vznikla podle zjištění kontrolorů jako důsledek nesplnění úkolů z daného roku.

„Vyčíslit, které nespotřebované prostředky pramenily z převedených úkolů a které z úspor, přitom dokázala jen dvě z pěti kontrolovaných ministerstev, a to ministerstvo zemědělství a ministerstvo zdravotnictví,” uvádí NKÚ.

Různá ministerstva, různé přístupy

Podle kontrolorů přistupovala ministerstva k využití nároků z nespotřebovaných výdajů různě. Právní předpisy totiž jasně nestanoví, jak mají organizační složky státu zapojit nároky do svého rozpočtu.

Například ministerstvo zdravotnictví je sice zapojovalo už na začátku rozpočtového období, ale na jeho konci z nich vyčerpalo jen zanedbatelnou část a zbytek si opět převedlo do dalšího roku. Nároky se tak postupně kumulovaly a navíc ministerstvo požadovalo ještě nad jejich rámec další prostředky ze státního rozpočtu.

Finance by měly vydat jasné předpisy

Ministerstvo financí zase přednostně čerpalo nároky z nespotřebovaných výdajů a ostatní kontrolovaná ministerstva zapojovala tyto nároky průběžně podle svých aktuálních potřeb.

Podle NKÚ by ministerstvo financí mělo vydat jasné předpisy, které by vynutily, aby organizační složky státu vyčerpaly nejdříve vlastní zdroje a rezervy, než uplatní nároky z nespotřebovaných výdajů nad rámec svého rozpočtu na daný rok.