Zaměstnanost se v prosinci loňského roku zvýšila na 72,9 procenta, což znamená meziroční nárůst o 2,1 procentního bodu.

„Nejrychleji se zvyšuje u osob 50–64letých, u nichž se prodlužuje kariéra a odsouvá odchod do důchodu,“ uvedl Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Mezi osobami ve věkové kategorii 15 až 29 let, do níž spadají studenti, činí zaměstnanost 48,1 procenta.

Nejnižší nezaměstnanost v EU

Své údaje zveřejnil i evropský statistický úřad (Eurostat). Zatímco statistika ČSÚ se týká věkové kategorii 15 až 64 let, u Eurostatu jde o kategorii 15 až 74 let. Průměrná nezaměstnanost v EU minulý měsíc dosahovala 8,2 procenta. V zemích platících společnou evropskou měnou je v průměru 9,6 procenta nezaměstnaných.

Ve věkové kategorii 15 až 74 let dosahuje nezaměstnanost v Česku 3,5 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost v EU po Česku se pyšní Německo s 3,9 procenta.

Rekordmany v nezaměstnanosti zůstávají i nadále Řekové s 23 procenty a Španělé s 18,4 procenta. V Chorvatsku činí nezaměstnanost 11,4 procenta.

Rozdílná metodika ČSÚ a Úřadu práce

ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.

Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. Takových „ekonomicky neaktivních“ osob bylo v Česku ve třetím čtvrtletí tohoto roku 129,7 tisíce, což je o 7,4 tisíce méně než ve stejném období loňského roku.

Čísla statistiků jsou rozdílná oproti údajům, které zveřejňuje Úřad práce ČR (ÚP). [celá zpráva] Ten uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. V září podle ÚP klesla nezaměstnanost v Česku na šest procent.