Po tomto datu bude možné mince vyměnit jen u České národní banky (ČNB). Peněžní ústavy se shodují na tom, že lidé velký zájem o výměnu peněz neprojevili. 

"Nedokážu odhadnout, kolik haléřů jsme vyměnili za koruny, v každém případě zájem o tyto výměny byl velmi malý," řekla Novinkám Helena Matušná z tiskového oddělení České spořitelny. Ani neočekává, že by poslední den výměny se zájem nějak zvýšil.

Jen málo lidí mělo zřejmě po ruce tolik haléřových mincí, aby jim stály za to jít do banky a měnit je. Mezi lidmi v době rušení kolovalo přes miliardu těchto mincí. Zpět se ČNB, která zajišťuje jejich likvidaci (přetaví je na kvalitní hliník), vrátila necelá desetina. Banka původně předpokládala, že mince přijde vyměnit asi čtvrtina lidí, nyní si myslí, že největší počet těchto mincí skončil mezi smetím.

Povinné třídění

Bezplatná výměna měla jedinou podmínku. Lidé museli mince přinést roztříděné, aby se banky jejich přebíráním, z něhož by jim nic neplynulo, nezdržovaly. Třídění bylo možné po 100 kusech do sáčků, či po 50 kusech do svitků. Takový počet mincí zřejmě lidé u sebe nemají.

Lidé často využívali možnosti věnovat mince na humanitární účely. Sbírku pořádala například organizace ADRA. Vydělala asi půl miliónu korun, v té době je věnovala na pomoc Iránu, který zasáhlo ničivé zemětřesení.

Ke zvýšení cen nedošlo

Lidé, kteří s rušením desetníků a dvacetníků nesouhlasili nejčastěji argumentovali tím, že obchodníci využijí toho, že budou moci zvýšit ceny. Ty se i nadále ale udávají v korunách a desetnících. Zaokrouhluje se až konečná suma při placení. Některé obchody sumu zaokrouhlují dolů, jiné nahoru. Většina se však řídí pravidlem do padesáti haléřů dolů, nad padesátník nahoru.

Zastánci argumentovali tím, že drobné mince nemají valnou hodnotu a lidé si je často v obchodě ani neberou zpět, protože jim v peněžence spíš vadí. Od doby, kdy se haléře zrušily, ale lidé nechávají u obchodníků na pultech další nejnižší minci, padesátník.