Článek
Celkové výdaje na obranu by měly v roce 2017 dosáhnout částky 52,5 miliardy korun. Pokud by se Česko řídilo doporučením NATO, dvě procenta HDP by znamenala částku ve výši 90 miliard korun. Sami lídři vládních stran se dříve přihlásili k cíli zvýšit výdaje na obranu na úroveň 1,4 procenta HDP. Ke splnění tohoto cíle jim však v letošním rozpočtu chybí deset miliard.
Právě o deset miliard se neúspěšně pokoušela rozpočet obrany navýšit poslankyně ODS Jana Černochová. [celá zpráva]
„Podle doporučení NATO by Česká republika měla vydávat na obranu dvě procenta HDP ročně. Na tuto úroveň se však nikdy, ani přes silné politické proklamace, nedostala. Tato skutečnost je jednou z příčin vzniku vnitřního dluhu na modernizaci v infrastruktuře i materiálních zásobách ozbrojených sil, a to ve výši téměř 100 miliard korun,“ uvedla ve Sněmovně.
Skokové zvýšení nemá smysl
„Velké projekty se realizují tři až čtyři roky. Řada jich je v různé fázi přípravy. Když jsem nastupoval, rozpočet byl zhruba 42 miliard. V roce 2017 bude 52 a půl miliardy. Meziročně nám roste téměř o 10 procent,“ uvedl Stropnický.
Skokový nárůst podle něj nedává smysl.
„Při přípravě rozpočtu na rok 2018, včetně výhledu na roky 2019 a 2020, lze ale naplánovat takové navýšení, aby 1,4 procenta bylo v roce 2020 realitou,“ dodal ministr obrany. Připustil, že je také možné, že by v roce 2025 byly výdaje jeho resortu ve výši dvou procent HDP.
Výdaje státního rozpočtu celkově stoupnou o téměř 58 a půl miliardy a stát bude hospodařit s deficitem 60 miliard. [celá zpráva]
