"Pokud by se odečetl vliv inflace, činila by nyní průměrná mzda asi 4 245 korun, tedy zhruba o třetinu více než před 15 lety," uvedl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Reálné mzdy klesaly po revoluci až do roku 1995, růst začaly až v roce 1998 a od té doby se nad hranicí roku 1989 pohybují stále výše.

V roce 1989 se navíc mzdy u většiny lidí lišily maximálně v řádu stokorun. Po 15 letech bere část lidí statisícové částky, část lidí podprůměrné sumy. Mzdy se také liší v závislosti na regionu, největší sumy berou lidé ve velkých městech, méně na venkově.

Nový pojem: nezaměstnanost

Do běžného slovníku lidí i politiků se dostalo slovo nezaměstnanost, dříve používané jen v souvislosti se západními zeměmi. Do roku 1996 nepřesahovala pět procent, pak ale, podobně jako v celé Evropě začala růst a její hodnoty stouply až na 10 procent. Úřady práce registrují více než půlmiliónovou armádu nezaměstnaných.

Najít si práci je obtížné zejména v regionech, které se potýkají se strukturálními problémy, například na Mostecku, Karvinsku, Chomutovsku či Ostravsku. Obtížněji si práci nacházejí i mladí lidé bez praxe či maminky s malými dětmi. Problém s uplatněním mají handicapovaní lidé a téměř nemožné je najít práci pro dnešní padesátníky, zejména ženy.

Sumy za jídlo vystřídalo bydlení

Před 15 lety utrácely domácnosti jednoznačně nejvíce peněz za jídlo. Spolklo téměř čtvrtinu rodinného rozpočtu. Nyní lidé vydají nejvíce za bydlení, tvoří zhruba pětinu příjmů. Jídlo těsně následuje. V roce 1989 byly náklady na bydlení 199 korun na osobu měsíčně, nyní je to průměrně 1 489 korun.

Jak se měnily ceny některých výrobků (v Kčs a Kč)
. 1989 2004
chleba 2,80 15,30
hovězí maso 45,00 155,00
mléko 2,00 14,20
rohlík 0,40 1,20
čokoláda 100g 10,00 23,00
máslo 250g 10,00 25,50
cukr 8,00 25,60
benzín Special (litr) 8,00 26,50

Kromě sum za jídlo se výrazně změnila i struktura toho, co lidé jedí. Postupem doby upouštějí od vepřového i hovězího a dopřávají si více drůbeže, ovoce a zeleniny. V dobách, kterou charakterizovaly mimo jiné fronty na jižní ovoce, snědl ročně průměrný Čech 59,7 kilogramu ovoce a 66,6 kg zeleniny, v roce 2002 to bylo 73,5, respektive 78,7 kilogramu.

Na počátku 90. let prala každá druhá rodina v automatické pračce, dvě třetiny rodin se dívaly na barevnou televizi. S postupem času přibyly i počítače. V domácnosti jsou navíc běžné i přístroje o kterých si domácnosti v roce 1989 mohly nechat jen zdát, například mobilní telefony nebo myčky na nádobí.