Zkouškou soudržnosti koalice bude především debata o platech a výsluhových dávkách policistů a eventuálních úpravách jejich výše, kterou hodlá otevřít před poslanci předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Ten kritizuje, že policisté s růstem platů okolo 27 procent a řadou výsluhových výhod znevýhodní jiné státní zaměstnance, kde mzdy vzrostou o dva tisíce (učitelé) nebo jen o tisíc korun (ostatní státní zaměstnanci). Podporu jeho snahám již vyslovili poslanci ODS.

Mezi další sporné body bude patřit výraznější podpora menšího a drobného podnikání (prosazuje ODS), vládní podpora družstevní bytové výstavby a půjček pro mladé (proti ODS) a v neposlední řadě i výdaje do školství a na výzkum, které budou prosazovat pravicoví opoziční poslanci.

ODS upozorňuje na obrovksé zadlužení

I když se rozpočet na příští rok podařilo sestavit s nejnižším schodkem za poslední tři roky, přesto se státní dluh zvýší o dalších 83 miliard. Ke konci příštího roku dosáhne 705 miliard korun.

Výše státního dluhu je hlavním argumentem proti rozpočtu pro opoziční ODS. Poslanec Martin Kocourek požaduje od vlády zodpovědět otázku, proč jsou třeba v době, kdy ekonomika roste a země není v krizi, větší daně a výdaje než v době, kdy Zemanova vláda zemi z krize vyváděla.

Ekonomičtí analytici sice oceňují snahu vlády brzdit míru zadlužování a schodky snižovat, přesto jen tzv. dluhová služba, tedy uhrazení úroků z vládních půjček, budou stát rozpočet pro příští rok 35 miliard korun. Za tuto sumu by se postavilo okolo 20 tisíc menších bytů, tedy prakticky celé město.

Navíc rozpočet a jeho schodek jsou permanentně v ohrožení kvůli státním zárukám.

Hrozba státních záruk

Stát se v minulých letech zaručil za řadu významných investic a finančních transakcí. Celkem představují státní záruky sumu ke konci roku 2004 280,5 miliardy korun. Za závazky Správy železniční dopravní cesty ručí stát za 8,1 miliardy. Problém státních záruk, a tedy i rizika pro státní rozpočet spočívají v tom, že není zaručena návratnost a splácení všech úvěrů subjekty, které stát jistí. Tedy povinnost dluhy splatit může zůstat na bedrech státu.

V roce 2005 jsou podle textu rozpočtu na příští rok splatné státní garance v celkové výši 40 miliard korun. Z této sumy bude muset již stát příští rok zcela jistě uhradit 22 miliard korun. Navíc stát má i nepřímé závazky. Závazky za exportní pojišťovnu EGAP představují 153 miliard, za závazky České konsolidační agentury 104 miliard.