Zvýšení deficitu o 9,9 miliardy korun oproti dubnovým předpokladům je způsobeno novými informacemi o výdajích, které nebudou proplaceny z fondů EU. V poměru k HDP ale zadlužení v loňském roce meziročně kleslo.

„Zveřejněná data ČSÚ k deficitu a dluhu vládních institucí potvrzují příznivý trend spočívající v pokračující konsolidaci tuzemských veřejných financí. Tento vývoj ocení mezinárodní investoři i ratingové agentury a lze čekat pokračující citelný tlak na pokles výnosů českých vládních dluhopisů,“ uvedl pro Novinky ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Zadlužení dosáhlo na konci roku 2015 úrovně 40,32 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což znamená meziroční pokles o 1,85 procentního bodu (p.b.). Oproti dubnovému odhadu došlo k navýšení deficitu o 0,21 p.b. Deficit odpovídá 0,63 procenta HDP.

Relativní výše dluhu vládních institucí po dvou letech poklesu dosáhla úrovně 40,32 procenta HDP a meziročně poklesla o 1,85 p.b.

Hospodaření letos ve druhém čtvrtletí v přebytku

Ve druhém čtvrtletí letošního roku hospodaření vládních institucí skončilo v přebytku 1,83 procenta HDP. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo ke zlepšení o 0,9 procentního bodu (p.b.).

„V kontextu zemí EU náležíme ke státům s výrazně podprůměrnou úrovní zadlužení v poměru k velikosti ekonomiky. Maastrichtská kritéria pochopitelně splňujeme. Jak naznačují data za letošní druhé čtvrtletí, příznivou pozici letos dále upevníme. Vláda má letos reálně možnost vykázat poprvé za více než 20 let vyrovnaný rozpočet,“ upozornil Kovanda.

„Je však třeba připomenout, že lví podíl na přebytkovém hospodaření vlády měl ve druhém čtvrtletí prudký – čtvrtinový v meziročním srovnání – pokles objemu vládních investic. Vláda se ve své výdajové politice zaměřuje relativně silně na navyšování neproduktivních, provozních výdajů, zatímco její investiční aktivita pokulhává, což není ten optimální způsob, jak dosahovat vyrovnaného hospodaření,“ dodal ekonom.