Hlavní obsah

Ve Španělsku se rozmáhají „únosy domů“

Novinky, Tomáš Volf

Nemovitosti ve Španělsku obsazují nezvaní nájemníci, například když je majitel na dovolené. Vymění zámek a žádají výkupné za to, že dům opustí. Někdy hrozí, že jej zdemolují. Policie majitelům nepomůže, pokud nemá soudní příkaz, píše španělský deník El País. S nezvanými hosty vyjednávají nově vzniklé soukromé firmy.

Foto: Profimedia.cz

Domy někdy obsazují squatteři, kteří se hájí bojem proti kapitalismu. Podle El País ale přibývá případů, kdy nezvaní hosté majitele vydírají.

Článek

Bruno strávil srpen s rodinou a přáteli v domě s bazénem v městečku Castelldefels nedaleko Barcelony. Dům nebyl jeho. Majitelé ho prodávali a chtěli si z peněz pořídit nemovitost jinde, ale mezitím jim dům obsadili, píše španělský list.

„Okupanti“, jak se pachatelům nového fenoménu, který se objevil v posledních letech, říká, se dostali dovnitř v noci a vyměnili zámek. Odešli až poté, co jim majitelé zaplatili několik tisíc eur.

Ještě týž večer obsadili jiný dům a historie se opakovala. Stejná skupina obsadila během léta tři domy. Bruno ví, že majitelé raději zaplatí, co žádají, než aby čekali na výsledky dlouhého a drahého soudního procesu, uvedl El País.

Pokud policie nepřistihne pachatele přímo při činu, jak vylamuje zámek, majitelům nepomůže.

„Když je vyměněný zámek, už nemůžeš dovnitř. Vstup do nemovitosti je nemožný,“ tvrdí Toni Garriga z advokátní kanceláře Navarro Advocats, který se specializuje na nemovitostní právo.

Majitelé platí soukromé agentury

El País dává neochotu policie zasahovat bez soudního rozhodnutí do souvislosti s případy kolem hypoteční krize z posledních let. Banky často čelily kritice, když vystěhovaly lidi, kteří neměli na splátky hypoték a prodej nemovitosti kvůli propadu cen často nestačil ani na splacení úvěru.

Podobně kontroverzní jsou sociální případy, když lidé nemají na nájem. Někdy domy obsazují squatteři, kteří se hájí politickými důvody a bojem proti kapitalismu. Mnohdy je obtížné rozlišit, o jaký případ jde. Podle listu ale přibývá případů, kdy jde „okupantům” hlavně o peníze.

Mají už osvědčené postupy, vlastní advokáty, vědí, komu domy patří
Joan Ollé, Katalánské sdružení realitních kanceláří

Týká se to starších i nových nemovitostí, někdy i bytů.

Jako houby po dešti se proto vyrojily soukromé agentury, které s nezvanými nájemci vyjednávají. Příkladem je společnost Desokupa. Ta na svém webu nabízí  „rychlé a přátelské jednání s okupanty bytu“ a právní poradenství v případě, kdy jednání ztroskotá.

Mnohdy uspějí - černě odění zaměstnanci agentury budí respekt. V jednom z případů se tak „nájezdníci“ spokojili s tím, že jim zaplatili dodávku, aby mohli odstěhovat svůj skromný majetek - několik matrací, kolo a sud piva.

„Kdybychom to neudělali, ještě bychom je měli v domě. Je to smutné, ale věděl jsem, že jen s policií to nevyřeším,“ řekl listu nejmenovaný majitel. Další poškození uvedli, že jim samozvaní hosté vyhrožovali zničením bytu, když nezaplatí. V jiném případě hrozili fyzickým násilím, když se je pokusí přimět k odchodu.

Majitelé na policii oznámili vydírání, do domu se ale stejně nedostali.

Případů přibývá

Fenomén zasáhl celé Španělsko, jeho epicentrem je však především Katalánsko. Joan Ollé, šéf Katalánského sdružení realitních kanceláří, označil problém za „mimořádně znepokojivý“.

„Každý rok takových případů přibývá asi o 15 procent. Vždy jde o případy, kdy to dělají, aby vydírali majitele, ne z nutnosti. Mají už osvědčené postupy, vlastní advokáty, vědí, které domy je nejlepší zabrat, komu patří a podobně,“ řekl.

„Nakonec to vypadá, že majitel nemá žádná práva. Odjede na dovolenou, a když se vrátí, najde dům obsazený a musí dokazovat, že je jeho,“ dodal.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám