Článek
Máte na starost městský majetek. Má o něm a o jeho využití Praha vůbec přehled?
Myslím, že přehled o majetku máme, ale vzhledem k tomu, že ho je hodně a jeho hodnota vysoká, jako řádní hospodáři připravujeme pasportizaci majetku. Nejde jen o evidenci, chtěli bychom, aby v on-line systému bylo možné vidět i smlouvy, které s majetkem souvisejí, aby se dalo efektivně rozhodovat. Musíme si připravit i software, naše současná technika neumožňuje sdílení informací.
Lze hodnotu majetku Prahy vyčíslit?
Majetek se odhaduje zhruba na 300 miliard korun. Nicméně bych za to číslo hlavu na špalek nedával. Budeme dělat audit, který situaci zmapuje a pomůže nám k efektivnější správě. Součástí by měla být i aktuální hodnota majetku.
Objevila se kritika, že Praha neumí dobře využívat své zdroje na investice. Dotýká se vás to nějak, když máte na starost třeba holešovické Výstaviště?
Město má na účtech poměrně značnou částku peněz. Rádi bychom je směrovali do rozvoje. Musejí ale proto být připraveny adekvátní projekty a jejich příprava chvilku trvá. Snažili jsme se ji urychlit a budeme o ní mluvit v září při sestavování rozpočtu. Rádi bychom investovali v oblasti majetku i v rámci městských obchodních společností.
Na konci října by snaha měla vyvrcholit na Pražském investičním fóru, na něž společně s Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí pozveme investora, developery. Máme jako Praha připraveny projekty i území, do nichž bychom rádi pozvali soukromé subjekty a našli formu spolupráce. Nebáli bychom se partnerství veřejného a soukromého sektoru. Představíme mapu investičních příležitostí, na níž se podílí Institut plánování a rozvoje.
Co třeba zahraniční investice? Byl jste minulý týden s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) v Číně. Vítáte vlastně čínské investice v Praze?
V Číně jsem byl asi počtvrté. Před 10 lety se začínalo jednat o přímé lince mezi Pekingem a Prahou, která se již zrealizovala. Nyní proběhla jednání na konkrétní témata, o možnosti investic do dopravy či sdílení zkušeností o chytrém městě, smart city, jak v Pekingu, tak v Šanghaji. Řídit města s 22 a 24 milióny lidí není vůbec jednoduché. Nemusí jít jen o investice, jde o sdílení informací. Oni mají například zájem, abychom jim pomohli se systémem ochrany historických památek.
Jednáte od jara s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) o širší směně nemovitostí, jehož součástí by byla i budova na Žižkově, v níž je Autonomní sociální centrum Klinika. Spějete k dohodě?
Jsou to dvě věci. Jedna se týká budov a pozemků, které bychom mohli opravdu směnit. Klinika jde separátně. S ÚZSVM jsem po sestavení koalice jednal dvakrát či třikrát o tom, že by město objekt převzalo. Musejí ho ale ve dvou kolech nabídnout státním institucím.
Zatím jsme v situaci, kdy mělo proběhnout druhé kolo a kdy čekáme na oficiální vyjádření úřadu. Pokud se ukáže, že nikdo zájem neměl, vstoupili bychom znovu do jednání a stanovili bychom postup, jak by se Praha měla o budovu ucházet.