Vláda premiérky Beaty Szydlové, která Polsko vede od loňského října, schválila nebo navrhla několik sporných opatření, jako je daň pro banky a pojišťovny, regulace obnovitelných zdrojů energie, povinný převod hypoték ve švýcarských francích na zloté či daň pro velké obchodní řetězce.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

"Taková situace přináší velkou nejistotu pro ekonomiku, což má vliv na soukromé podnikání a přímé zahraniční investice v Polsku," řekl ředitel polské divize Deutsche Bank Krzysztof Kalicki. Projekty, které byly dohodnuty do letošního roku, podle něj pokračují. „O nových investicích už se vedou dlouhé diskuse,” dodal.

Vládní úředníci ale ujišťují, že obavy nejsou namístě, podle nich jde jen o to, aby si investoři zvykli na nové lídry země a jejich program.

"Je to otázkou obou stran, aby poznaly jeden druhého," řekl prezident Polské agentury pro informace a zahraniční investice Bartlomiej Pawlak. Zahraniční investoři podle něj nadále považují Polsko „za stabilní trh s dobrými vyhlídkami.”

Česko na prvním místě

To potvrzuje například květnové oznámení německé automobilky Daimler, která investuje 500 miliónů eur (13,5 miliardy korun) do závodu na výrobu motorů pro vozy Mercedes-Benz.

U jiných firem se naopak zdá, že jsou opatrnější, píše deník.

Červnový průzkum německo-polské průmyslové a obchodní komory ukázal výrazné zhoršení hodnocení především v oblasti politické stability a předvídatelnosti hospodářské politiky Polska.

Co se týče přitažlivosti pro zahraniční investice tak Česko obsadilo první místo před Polskem. Poláci v průzkumu vedli poslední tři roky, v letech 2011-2012 patřilo první místo ČR.

Třetí nejpřitažlivější zemí v regionu je podle průzkumu Slovensko, které letos předběhlo Estonsko.