Ta očekává, že s předpokládaným ekonomickým růstem v nových členských státech Evropské unie zesílí také příliv přímých zahraničních investic (PZI). Kombinace nízkého zdanění firem, relativně nízkých mezd a přístupu k podporám EU - za přispění příznivého investičního prostředí, vysoké kvalifikovanosti pracovní síly a volného přístupu na celý evropský trh - činí tyto země přitažlivými pro PZI, směřující ze starých členských států i ze zemí mimo Unii.

Oživení přílivu PZI ve střední a východní Evropě v letošním a příštím roce očekávají více než dvě třetiny největších nadnárodních firem a expertů, kteří se tento rok zúčastnili průzkumu UNCTAD, což je neslibnější prognóza ze všech ostatních regionů.

Loni pokles o třetinu

Země ovšem mají zhoršenou startovací pozici. Loni příliv PZI do střední a východní Evropy poklesl o třetinu - z rekordních 31 miliard v roce 2002 na 21 miliard dolarů. Příčinou ospalejšího zájmu investorů bylo podle UNCTAD zejména ukončení hlavní vlny privatizace v Česku a na Slovensku.

V ČR se zahraniční investice loni snížily z 8,5 miliardy dolarů v roce 2002 na 2,6 miliardy dolarů, přesto však zůstala na špici žebříčku zemí bývalého socialistického bloku.

Přímé zahraniční investice v ČR 1993-2004 (v mld. Kč)
odvětví investice
finance 13,5
obchod 8,3
nemovitosti 6,7
automobilový průmysl 5,3
kovy, kovové výrobky 4,3
elektřina, voda, plyn 3,2
ostatní 18,6

Příliv přímých zahraničních investic však loni poklesl celosvětově. Tento pokles navazuje na masívní propad o 41 procent v roce 2001 (z 1,4 biliónu dolarů v roce 2000 na 818 miliard dolarů) a dalších 17 procent v roce 2002 (na 679 miliard dolarů). Podle náměstka generálního tajemníka UNCTAD Carlose Fortina však příznivější letošní bilance ve většině vyspělých zemí naznačují zlepšení celkového ekonomického klimatu.

Nejvíce prostředků plyne do služeb

UNCTAD upozorňuje, že pokles přílivu PZI se omezil pouze na vyspělé státy a země střední a východní Evropy. V rozvojových zemích investice loni naopak vzrostly o devět procent. Celkově byla s 53 miliardami dolarů jejich největším příjemcem Čína (s výjimkou finančního impéria Lucemburska), která přitahuje investory rozsahem trhu i levnou pracovní silou.

Naopak příliv investic do Spojených států loni spadl na 30 miliard dolarů, což je pro tuto zemi nejméně od roku 1992 a pouze desetina z jejího maxima v letech 2000 až 2001. Členské státy EU, zejména Německo a Velká Británie, také zaznamenaly znatelně nižší příliv než v roce 2002, stejně jako Japonsko.

Struktura PZI se také posunula více do oblasti služeb. "V současnosti tvoří sektor služeb okolo 60 procent celosvětového objemu PZI proti méně než 50 procentům před deseti lety," uvedl ředitel divize investic UNCTAD Karl P. Sauvant s tím, že tento podíl se bude i nadále zvyšovat. 

Silná trojka

Největší přínos PZI spočívá podle něj v přílivu kapitálu, dovedností a technologií. "Státy proto potřebují posilovat svoji schopnost nabízet konkurenceschopné služby, aby mohly těžit ze stále více provázané světové ekonomiky," zdůraznil Sauvant.

Zatímco PZI směřující z vyspělých zemí byly charakterizovány nestálými výkony, sto největších nadnárodních společností na světě projevuje známky obnovení růstu, pokud jde o tržby a zaměstnanost v roce 2002, tedy poslední rok, ke kterému jsou k dispozici kompletní údaje. Devět z deseti subjektů mezi stovkou největších nadnárodních společností podle zahraničních aktiv pocházejí ze tří států - Francie, Velké Británie a USA. V čele tohoto seznamu je společnost General Electric.