Pokuta se netýká firmy MAN, která věc oznámila. Dalším společnostem byla částka snížena, protože při vyšetřování spolupracovaly. Firmy mají na zaplacení tři měsíce.

Společnosti, které dohromady představují přibližně 90 procent výroby středních a těžkých nákladních vozů v Evropě, se od roku 1997 podle komise domlouvaly na cenách vozů, ale také například koordinovaly, kdy budou zavádět nové technologie kontroly emisí.

Na zákazníky také měly přenášet náklady emisních technologií, které musely vyhovovat stále přísnějším evropským normám. Komise ale upozornila, že nenašla spojitost s kauzou, kdy se některé firmy snažily tyto normy obcházet.

Nejvíc má zaplatit Daimler

Případ začala komise vyšetřovat v roce 2011 po oznámení firmy MAN, uskutečnila také sérii předem neoznámených kontrol společností. Firmám komise svá předběžná zjištění oznámila v listopadu 2014, tehdy mezi nimi byla také Scania. Ta se ale poté rozhodla s komisí nespolupracovat a je dál vyšetřovaná.

"Udělujeme největší pokutu za jeden kartel. Je to dokonce dvojnásobek předchozí nejvyšší pokuty z roku 2012. Ale jsou pro to dobré důvody. Tento kartel se týká velkého trhu a trval velmi dlouhou dobu," prohlásila Vestagerová na tiskové konferenci.

Věc podle ní začali v lednu 1997 domlouvat nejvyšší představitelé automobilových firem v jednom z "útulných" bruselských hotelů. Od roku 2004 společnosti podle komise kartel organizovaly prostřednictvím svých německých poboček či dceřiných firem.

Největší pokutu - přes miliardu eur (přes 27 miliard Kč) - musí zaplatit Daimler. Skoro 753 miliónů eur (přes 20 miliard Kč) připadlo na DAF, Volvo/Renault se týká 670 miliónů eur (18 miliard Kč) a Iveca 495 miliónů (přes 13 miliard Kč).

Přehled nejvyšších pokut od Evropské komise
2,9 miliard eur (přes 78 miliard Kč) - červenec 2016 - společnosti MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
953,3 miliónu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.
832,4 miliónu eur (původně 992 milionů) - únor 2007 - pěti firmám (ThyssenKrupp, Otis, Kone, Schindler a Mitsubishi Electric) za kartel při výrobě výtahů v letech 1995 až 2004.
824,6 miliónu eur (původně 1,71 miliardy eur) - prosinec 2013 - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
790,5 miliónu eur - listopad 2001 - osmi evropským a japonským výrobcům vitamínů za kartelové dohody v období září 1989 až únor 1999.
Přehled nejvyšších pokut, jaké kdy udělila Evropská komise (EK) skupinám firem za porušování pravidel hospodářské soutěže (řazeno podle výše konečné pokuty, tedy po případném snížení soudem)
Zdroj: ČTK