Poptávka po ropě se ve světě trvale zvyšuje a jednou z příčin jejího růstu je vysoký růst spotřeby v Číně a v Indii. Stále však doléhají dopady řádění hurikánu Ivan, který zasáhl jihovýchodní pobřeží Spojených států v polovině září. A to i přesto, že hurikán samotná zařízení na zpracování ropy příliš nepoškodil. V oblasti je ale zničena infrastruktura.

Ceny drží nahoře už několik týdnů klesající zásoby v USA, ty jsou přitom největším spotřebitelem na světě. Průměrný Američan za rok spotřebuje 30 barelů ropy, zatímco třeba Číňan barely tři. USA navíc nejsou schopny zpracovávat ropu jednoho z největších světových producentů - Saudské Arábie. Má totiž v sobě více síry a rafinerie v USA na ni nejsou vybaveny. Proto je americká ropa WTI tak drahá.

OECD počítala s 25 dolary

Vysoké ceny ropy budou mít ve světě negativní dopad na ekonomiku, na spotřebitele a posléze také na politiku. Doplatí na ně hlavně rozvojové státy, které neumějí s ropou a energiemi hospodařit. Rozvinuté státy mají spotřebu stabilní a změny cen se jich fatálně nedotknou.

Studie OECD dlouhodobě předpokládala cenu ropy kolem hodnoty 25 dolarů za barel, od tohoto čísla se odrážely všechny její předpovědi růstu ekonomik.

Podle studie OECD se dlouhodobější nárůst o deset dolarů za barel od v minulosti předpokládané ceny 25 USD/barel projeví snížením tempa růstu HDP o čtyři desetiny procenta, zatímco inflace v členských zemích vzroste v průměru o 0,4 procenta a nezaměstnanost poskočí o 0,1 procentního bodu.

Evropa zůstane ušetřena

Naproti tomu rozvojové země podle studie Mezinárodního měnového fondu budou při nárůstu cen ropy o deset dolarů proti hladině 25 USD/barel postiženy zpomalením růstu o 1,5 procenta, v oblasti subsaharské Afriky nicméně toto zpomalení podle MMF může být až dvojnásobné. Ceny ropy přitom nenarostla o dolarů deset ale o 25.

Zástupci kartelu OPEC nicméně optimisticky tvrdí, že dopady ceny ropy budou na globální ekonomiku minimální. Především pro Evropu. S rostoucí cenou ropy totiž klesá kurz dolaru a euro tak velkou část nárůstu cen absorbuje. Na evropském trhu by na komoditní trhy tak vysoké ceny neměly zásadnější vliv.

Ropa může ovlivnit volby v USA

Daleko zřetelnější problémy by mohla vysoká cena ropy vyvolat mezi americkými spotřebiteli, speciálně před listopadovými prezidentskými volbami. Podle některých průzkumů je s vedením ekonomiky Spojených států prezidentem Georgem Bushem nespokojena více než polovina Američanů a galon benzinu za více než dva dolary by tento počet mohl ještě navýšit. 

Právě Bush by při očekávaném vyrovnaném souboji s demokratickým vyzyvatelem Johnem Kerrym mohl být největší obětí vysokých cen ropy. Političtí komentátoři připomínají, že žádný prezident, za jejichž vlády došlo k cenovému výkyvu (Ford, Carter a Bush starší), své křeslo neobhájil.

Pokles až po zimě

Analytička J.P. Morgan Spectorová odhaduje průměrnou cenu americké lehké ropy WTI za celý příští rok na 37,73 dolaru za barel. Ceny podle ní zůstanou vysoké po celou zimu a pokles očekává až ve druhém čtvrtletí příštího roku. "Že je na trhu ropy dost, by trh mohl zjistit v březnu, bude-li mírná zima," řekla Spectorová.

Analytici banky Merrill Lynch nezávisle na tom posunuli předpokládaný cenový průměr ropy pro následujících 30 dnů na 52 dolarů za barel. Investiční banka Morgan Stanley oznámila, že podle jejích odhadů ceny ropy překročí 60 dolarů za barel.