Hlavní obsah

Tři čtvrtiny obcí hospodaří s přebytkem

Právo, Jindřich Ginter

Téměř tři čtvrtiny obcí v Česku minulý rok hospodařily s přebytkem. Zhruba 1370 jich meziročně zlepšilo své ratingové hodnocení. Obce loni ušetřily deset miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Loni se pátým rokem v řadě snížil celkový dluh obcí bez Prahy. Celkem 497 obcí se nacházelo ve velmi dobré ekonomické situaci. Naopak 496 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-. To znamená, že jejich finanční situace představuje riziko pro kvalitu poskytovaných obecních služeb,“ shrnula analytička CRIF Věra Kameníčková.

Hospodaření třetiny (34 procent) je výborné či velmi dobré. Polovina obcí (49 procent) hospodaří průměrně, se stabilním výhledem. Šestina (17 procent) by naopak mohla mít problémy s kvalitou poskytovaných služeb.

„V minulém roce pokračoval ozdravný proces obecních rozpočtů. Snížily dluh, opět zvýšily své kapitálové výdaje a přitom počet obcí s dluhem je téměř stejný. Na druhé straně se mírně zvýšil počet obcí se špatným ratingem C a C-. U nich existuje riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů,“ dodala Kameníčková.

Malí s největším plusem na hlavu

Největší přebytek na obyvatele vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel, konkrétně 2394 korun na hlavu. Také za posledních pět let ušetřily nejvyšší procento ze svých kumulovaných příjmů, konkrétně osm procent. U velkých (1000 až 4999 obyvatel) a největších obcí (nad 5000 obyvatel) to byla tři procenta.

Dluh obcí se snížil o 1,1 miliardy na 53,8 miliardy korun, což je nejnižší hodnota za posledních šest let. Na tom měly největší zásluhu Ostrava, Brno a Havířov, tedy největších obce (-7,1 procenta).

Ve všech ostatních kategoriích se průměrná výše dluhu naopak zvýšila, nejvíce v kategorii středně velkých obcí (17,8 procenta). Počet obcí s dluhem se na konci roku 2015 meziročně mírně zvýšil. Dluh mělo 52 procent obcí, zatímco o rok dříve to bylo 51 procent.

Příjmy rostou, hlavně z daní

Celkové příjmy obcí se proti minulému roku zvýšily o šest miliard na částku 209 miliard korun a jsou tak nejvyšší od roku 2011. Nejvíce rostly příjmy středně velkým obcím s 500 až 999 obyvateli (o 10 procent) a malým obcím s 200 až 499 obyvateli (o devět procent). Naopak nejmenším obcím se zvýšily pouze o procento a největším obcím dokonce o procento klesly.

Nejvíce se zvýšily daňové příjmy (o 3,4 miliardy korun, respektive o tři procenta) a příjmy z investičních dotací (o 3,4 miliardy korun, respektive 14 procent). Naopak objem ostatních příjmových položek se mírně snížil.

Jak si vedou kraje

Nejvyšší meziroční snížení dluhu v přepočtu na jednoho obyvatele zaznamenaly obce v Jihočeském (o osm procent) a v Královéhradeckém kraji (o sedm procent), naopak nejvyšší nárůst dluhu v přepočtu na obyvatele registruje Kraj Vysočina (devět procent) a Ústecký kraj (čtyři procenta).

Přesto má Ústecký kraj nejnižší dluh na jednoho obyvatele (4040 Kč). Následují obce v Kraji Vysočina (4054 Kč) a ve Zlínském kraji (4409 Kč). Naopak nejvyšší dluh na jednoho obyvatele vykázaly obce v Libereckém (9376 Kč), v Jihomoravském (7854 Kč) a Plzeňském kraji (7164 Kč).

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám